Výkvět
Nová ekologická a lokální platforma
V uplynulém desetiletí si mnoho lidí prošlapávalo cestu k lokálnímu jídlu a zelenině, seznamovalo se s pomalou módou nebo (znovu)objevovalo přírodní kosmetiku. A je to znát. Přírodní kosmetiku najdete v kdekteré drogerii, obliba farmářských trhů, KPZ a oddělení s biopotravinami roste víc a víc a vedle Primarku tu vzniká řada obchůdků se slow fashion. Dříve nedosažitelné hodnoty jsou teď dostupnější i společensky běžnější. Smysluplný a zodpovědný přístup teď expanduje i do marginálnějších oblastí. Co se řeší? Přišel čas květin! A vznikla nová platforma Výkvět.
Díky rozhovoru s Mílou z Kytek od potoka víme, že klíčovými problémy konvenčního pěstování květin na plantážích jsou masová spotřeba syntetické chemie a následná degradace úrodné půdy, spotřeba cenných zdrojů vody a také podmínky práce na plantážích a následná doprava. Dnes uděláme krok o patro výš. O znalosti a pohled na věc se s námi dělí Jolana Teuberová právě v momentě, kdy světlo světa spatřuje platforma Výkvět, která podpoří ekologické pěstitele květin a zajistí prostor pro sdílení znalostí a udržování hodnot. Tato platforma tu bude i pro vás všechny, aby vám pomohla do světa problematiky pěstování nahlédnout a usnadnit vám cesty k ekologicky pěstovaným lokálním květinám. Přečtěte víc o souvislostech pěstování i plánech Výkvětu.
Jolano, co vás na pěstování květin nejvíc pálí a proč?
I pro nás je zásadní péče o půdu, zdroje a lidi. Naším cílem je ukázat lidem, že ke globálnímu květinovému průmyslu existuje alternativa. Ne jen pro to, že je neudržitelný, ale také proto, že pěstování květin v našem zdejším prostředí je smysluplné – z hlediska ekologie i ekonomie. V dobách první republiky jsme byli 100% soběstační, co se pěstování květin k řezu týče. Určitá část produkce se dovážela, ale to samé množství šlo i na export. Odvětví tedy bylo v rovnováze. Dnes se k nám 95 % řezaných květin dováží. Dovedete si představit, jak by vypadala krajina, která by tohle množství květin opět poskytovala? Jak by byla krásná, voněla, jak by byl spokojenější hmyz?
Běžně se navzdory všem klíčovým problémům konvenčního a plantážového pěstování květin prodá spousta takového zboží. V čem je problém? Jsou lidé o tématu nedostatečně informovaní, nejsou do něj zainteresovaní, nebo jsou pro ně lokální a ekologicky pěstované květiny místně nebo finančně nedostupné?
Myslím, že neinformovanost je zásadním problémem.
Lidé v dnešní době už hodně řeší, co jedí, co si oblékají, jakou kosmetiku používají. Květiny jsou možná v tomto ohledu marginalita, protože mnoho lidí je nekupuje tak často. Nicméně jsou teď na řadě!
Problematická může být i dostupnost ekologicky vypěstovaných květin. Na zákazníka jsou kladeny poměrně velké nároky. Pokud chce takovou květinu získat, nejprve musí najít pěstitele/květináře – ideálně u něj v lokalitě. Poté si u něj květinu musí objednat nebo se domluvit na vyzvednutí. Hodně z květinářů má dnes odběrná místa ve spřátelených podnicích, vznikají samoobslužné stánky, někteří květiny rozvážejí. Ale pokud vás po cestě z práce napadne, že byste teď na rohu v květinářství chtěli někomu pořídit květinu, je šance, že získáte ekologicky vypěstovanou květinu, téměř nulová. Věřím ale, že je jen otázkou času, kdy se to změní. Je potřeba se v nejbližším květinářství ptát na lokální a ekologicky pěstované květiny – tím vytvoříte poptávku i tlak, který může věci měnit.
Jakou máte zkušenost s tím, jak hluboko Češi do problematiky vidí?
To se hodně liší. Někteří lidé si informace zjišťují a zajímají se do hloubky, dokážou pak vnímat komplexně celou problematiku.
Setkávám se ale s tím, že se zaměňují různé pojmy. Často je pro lidi důležitá lokálnost – to je skvělé – skutečnost, že květiny nelétají přes půl světa, je první dobrý krok. Ale to, že je něco lokální, ještě neznamená, že to bylo vypěstováno šetrně – s ohledem na lidi a přírodu, že nebyla použita průmyslová hnojiva a pesticidy nebo herbicidy, které jsou toxické.
Ekologicky vypěstované květiny jsou tedy druhá úroveň. A tou třetí je pro mě u květin sezónnost. Spousta lidí už ví, že chce zdejší květinu vypěstovanou bez použití chemie, ale přesto dokáže chtít v březnu růže. A to je práce naše i našich pěstitelů a floristů – vysvětlovat lidem, co je kdy možné, učit je novým přístupům a věcem. V zimě se dá krásně pracovat se sušenými květinami – ty by si určitě zasloužily nějakou estetickou obrodu! Dá se pracovat s větvemi, ať už narašenými nebo nikoliv, se stálezelenými rostlinami apod. Jde jen o to přijmout fakt, že nelze mít v jakoukoliv dobu všechno. Naše společnost si na to zvykla, ale to není udržitelný model. Můžeme si vzpomenout na pohádku o dvanácti měsíčkách a třeba se někam posuneme.
A kam byste si představovala, že se to celé posune? Jaké cíle má vaše platforma?
Rádi bychom skrze Platformu Výkvět podporovali všechny, kteří se rozhodnou pěstovat květiny ekologicky nebo s takovými květinami pracovat. Vytváříme prostor ke sdílení znalostí.
V České republice došlo po revoluci k zásadnímu přerušení kontinuity předávání zkušeností a informací. Mnoho z lidí, kteří dnes pěstují květiny, je z jiných oborů, jsou to autodidakti, a nebo jsou sice z oboru, ale nemají se od koho učit. I proto jsme vznikli. Aby pěstitelé a floristi měli s kým sdílet své zkušenosti i trápení. Pořádáme pro ně vzdělávací akce a setkání.
Naším zásadním vkladem je ale certifikace, která supluje chybějící českou legislativu pro ekologicky pěstované květiny. Jde o certifikaci na bázi tzv. místního systému záruky – PGS (participatory guarantee system). Komunita pěstitelů a floristů se zaváže dodržovat standardy vycházející z konkrétních hodnot (v našem případě to jsou ekologie, lokálnost, profesionalita a kvalita, etika a otevřenost) a posléze se navzájem navštěvují na farmách, zahradách a statcích a během těchto vizit kontrolují, jak kdo hospodaří a jak jsou dodržovány závazky. Je to nejen perfektní kontrolní nástroj, který nám umožňuje ručit za původ a kvalitu květin, ale hlavně neuvěřitelný vzdělávací nástroj. Během návštěv se sdílí mnoho podstatných informací a každý se vždy něco nového naučí.
PGS (participatory guarantee system) – lokální participativní systémy záruky kvality jsou dostupnou alternativou k oficiální bio certifikaci. Liší se v přístupu – jsou založeny na důvěře, místních komunitách a sdílení znalostí, a nabízí tak víc než jen systém záruky. Jsou vhodné především pro drobné zemědělce, potravinové iniciativy a místní farmářské trhy. Jde o způsob certifikace, kdy se skupina zemědělců a/nebo zpracovatelů domluví se svými spotřebiteli a odběrateli na zásadách a pravidlech hospodaření a produkce, které jsou v souladu s pravidly ekologického zemědělství.
Zdroj: Lovíme.bio
Je v platformě prostor i pro práci se zákazníky a širší veřejností?
Ano, dalším z našich cílů je vstoupit do mediálního prostoru a prostřednictvím kampaní i ambasadorů šířit osvětu o květinovém odvětví. Chceme lidem ukazovat, jak poznají lokální a sezónní květinu, chceme jim přibližovat lokální pěstitele formou mapy a adresáře a poskytovat objektivní data o globálním i lokálním květinovém odvětví a jeho dopadech.
Pokud si vybudujeme dostatečně silnou pozici, budeme hlasem pro ekologické pěstitele – chtěli bychom být partnery pro jiné organizace, ale i státní správu.
Informace o množství odpadu, který je lidmi vyprodukován nebo se nějak zpracovává, máme z úřadů, z EKOKOMU, z třídících linek atp. Kde se ale dají nalézt fakta o pěstování květin a v jaké kvalitě jsou dostupné?
To je velký problém. Ministerstvo zemědělství vydává situační a výhledové zprávy o celém odvětví v ČR. Data ale nejdou moc do hloubky. V současné době hledáme člověka, který by pro nás udělal analýzu a sběr dat, abychom mohli objektivní data lidem i novinářům nabídnout – nejen ty lokální, ale i globální.
Pozn. redakce: Webové stránky platformy už spatřily světlo světa, projít si můžete i jejich sociální sítě Facebook a Instagram. Podpořit Výkvět můžete přes platformu Darujme.
Podpořte udržitelný svět!
Umožňujeme lidem trvalý, bezplatný a snadný přístup k informacím o zero waste. Děkujeme, že podporujete naši práci.
