Udržitelnost ve váze
Takového blahobytu, plýtvání a konzumu svět nepamatuje. A tak by měli zero wasteři vskutku snadný život. Mohli by zamítat, redukovat, zužitkovat, zrecyklovat či zkompostovat takovou řadu věcí a účinně tak minimalizovat odpad a vznik zbytečností vůbec. Jen kdyby nebylo toho, že se důsledná snaha o udržitelnost až příliš často znesváří s lidskou podstatou.
Mocná armáda plýtvání a zbytečnosti, to je nabídka pohodlí, rychlosti a dostupnosti. Znám spoustu lidí, kteří to vědí a tak si s tím vcelku snadno poradí. Ale pozor, za touto pěchotou číhá další četa. Tváří se nevinně, ale je to nebezpečně nepolapitelná banda. Lenost a pohodlnost totiž odhalíte snadno, ale zorientovat se v tom, co vede lidi už po staletí investovat hektolitry energie, vagóny peněz a tuny zdrojů do malování obrazů nebo využívání květinové výzdoby, to už je komplikovanější.
A přece. Kytice provázejí sakrální i světské prostory a příležitosti už od starověku a jsou přítomny v každém z historických období. Přestože se proměňuje a posouvá jejich využití, význam i podoba, jejich neustálá přítomnost svědčí o tom, že na nich něco bude a není cestou snažit se řezané květiny vyhnat lidstvu z hlavy.
Když už tady s námi mají být, pojďme se ale podívat, co za nimi stojí a jak si umět vybrat tak, abychom zbytečně, nevědomě a přitom zásadně nepřekračovali své požadavky na udržitelnost.
Mílo, začněme tím, že se pokusíte popsat, jak vypadá konvenční pěstování květin na plantážích a jaké jsou jeho klíčové problémy.
Většina květin na českém trhu pochází ze zemí globálního jihu, např. z Keni nebo Ekvádoru. Jejich nízká cena je vykoupena otřesnými pracovními podmínkami dělníků. Můžete si být jisti, že z ceny, kterou za květiny zaplatíte, jde jen zlomek těm, kteří květiny vypěstovali. Produkce květin je také spojena s rozsáhlým poškozováním přírody a bezohledným využíváním přírodních zdrojů. Pěstírny totiž velmi často zamořují okolí hnojivy a pesticidy. Na závlahu květin se spotřebuje obrovské množství vody, které se pak nedostává na místní obyvatele. Krom toho, krásky v obchodě nejsou jen nadupané zbytky pesticidů, ale jsou ošetřené například i speciálními postřiky, aby déle vydržely.
V Evropě může některým květinám chybět teplo a sluneční svit, v Africe jim ale chybí voda na závlahu. K neznečištěné vodě nemá přístup velká část obyvatel (např. v Keni …) Cestou není ani vyhřívat evropské skleníky, ani používat nedostatkovou vodu k závlaze. Udržitelná květina je taková, která vyroste tam, kde bydlíte a odpovídá sezóně.
Dalším zádrhelem v příběhu květin je jejich zcestovalost. Ze třetích zemí létají na Holandskou burzu. Odtud se rozváží do celé Evropy. Z lokálních velkoskladů pak putují do květinářství, kde čekají na své zákazníky. Květiny za sebou mají tisíce kilometrů na cestách a zanechávají tak pěkně velkou ekologickou stopu. Ani v květinářství ale chemický koktejl nekončí. Do vody se přidávají různé látky nebo se rostliny sprejují, aby byla prodloužena jejich životnost.
Poznámka autorky:
K pláči je, když všechno to nedoceněné úsilí pěstitelů, veškerá uhlíková stopa, znehodnocená půda a hektolitry v dané oblasti tak drahocenné vody, nakonec přijdou vniveč. Tuto fotografii jsem pořídila v době psaní článku v supermarketu na pražském Barrandově. Uměle prodloužený život pečlivě zabalených kytic skončí ještě v regále. Běžně je radost z kytice draze vykoupená škodami při jejich zrodu a cestě k majiteli. Tyto kytice (a samozřejmě i spousta dalších) stihly nadělat jen tu škodu a na radost nedošlo. Obchod s květinami je totiž tak nespravedlivě a špatně nastaven, že si Evropané dovolují s květinami i plýtvat.
Vám se dlouhodobě daří pěstovat květiny a vyhýbat se všem výše uvedeným problémům. Umíte si v našich podmínkách poradit dokonce i se sezónností a nabízíte lokální kytice i v zimě. Má to nějaká omezení nebo úskalí?
Já jsem od začátku chtěla nabízet české ekologicky pěstované květiny jako jinou možnost pro lidi, kterým záleží na tom, jak se zachází s půdou, krajinou, ale i na pracovních podmínkách. Těší mě, že se to povedlo a skvělé je, že za ty roky se tu objevilo mnoho dalších nadšených pěstitelů. Ale upřímně, není to tedy vůbec romantická vílí procházka… Musíme se hodně otáčet, abychom se uživili. Za každou kytkou je mnoho práce od semínka až po uvázání kytice. Každou kytku vezme do ruky několik lidí, než se dostane k zákazníkovi. Stále ještě narážíme na mnoho předsudků a neznalosti. Například si lidí často myslí, že květiny sbíráme někde na louce, nebo nechápou, že nemůžou mít cenu jako někde v marketu. Od začátku tedy tak trochu děláme i osvětu na toto téma.
Naštěstí nám ale většina ohlasů spíše dodává motivaci a lidé jsou květinami, které pěstujeme, nadšení. A snad kromě krásy kytic oceňují i to, že dáváme smysluplnou práci místním lidem, pečujeme o krajinu a zúrodňujeme půdu.
Kvalita půdy je stěžejní téma. A smysluplná práce sice v jiném ohledu, ale také je to veliká věc. Rozpovídejte se klidně i o tom pěkném, ráda si poslechnu, že na neduhy v oblasti pěstování květin existuje lék a je možné je pěstovat i zodpovědně. Jak je to u vás třeba s výše zmiňovaným plýtváním a tedy i s plánováním.
U květin je to náročné téma, protože jsou velmi křehké a přitom je tu maximální požadavek na „dokonalou“ krásu. Tedy logicky do odpadu se dostane vše, co není standardní a dokonalé. Možná jste viděli loni při první vlně covidu, jak se vyhazovalo obrovské množství květin na Holandské burze, protože nebyl odbyt. Bylo to o to smutnější, že to nebyly jen rostliny, které by se daly zkompostovat, ale také plasty, ve kterých jsou běžně obalené. Ukázalo to jen na neudržitelnost celého řetězce.
My se naopak snažíme využívat všechny zdravé květiny, i když jsou kratší nebo mají křivé stonky. Co nezužitkujeme v čerstvém stavu, sušíme v naší sušárně a využijeme ve věncích nebo v zimních kyticích. Když se něco neprodá, v nejlepším případě to zůstane nesklizené kvést na poli a nakrmí včely a další hmyz. Veškerý rostlinný odpad putuje do kompostu a ten vracíme zpět do půdy. Na poli vždy něco zůstává, protože není možné přesně dopředu naplánovat, jaký bude odbyt.
Jste menší podnik, statek s 1,5 ha půdy. Lidé se k vám mohou přijet podívat. Když to bylo možné, nabízeli jste i workshopy a zážitky, kde lidé viděli vaši práci zblízka a stali se její součástí. Kdyby u vás ale nakupoval někdo, kdo nelpí na příbězích okolo statku a květin a má jediný záměr – chce ekologicky pěstovanou lokální květinu, máte mu jak dát jednoznačné znamení o kvalitě vaší práce?
Pravidla ekologické certifikace jsou nastavena na jiný typ produkce než na květiny. Také proto nemáme klasický bio certifikát. Určitě je ale správná doba na to, aby se tu nějaký druh certifikace nebo záruky kvality na květinách objevil a pomohl tak eko pěstitelům prezentovat jejich práci a zároveň zákazníkům rozpoznat kvalitu.
Pozn. redakce – tady vám můžeme prozradit dobrou zprávu. Právě se rodí Výkvět – platforma, která sdružuje pěstitele květin a usiluje o vytvoření certifikace pro pěstování květin. A tak i přesto, že se tímto loučíme s Mílou, neloučíme se s květinovým tématem. Během léta vám o Výkvětu dáme vědět a nabídneme praktický rozcestník při shánění udržitelných květin.
Připravila Anna Veselovská ve spolupráci s Mílou Hilgertovou a rodinným statkem Kytky od potoka
Podpořte udržitelný svět!
Umožňujeme lidem trvalý, bezplatný a snadný přístup k informacím o zero waste. Děkujeme, že podporujete naši práci.
