Není dobrého textilního průmyslu

09. 5. 2021
Off

Módní průmysl se v posledních několika dekádách vymknul kontrole. O tom, že to není žádná pohádka, ale spíše pořádné inferno už zaslechl zvěsti snad každý v tomhle začarovaném království za devatero otrávenými řekami a devatero vykořisťovanými zeměmi. A zatímco ďábel nabízí spásná řešení v podobě udržitelných kolekcí a malých férových značek, i nadále u toho nosí Pradu, jen má na podrážce zelenou nálepku.

Textilní a obuvnický průmysl je zodpovědný za 10 % veškeré světové produkce CO2 – to je jako všechny mezinárodní lety a lodní doprava dohromady. Dlouho se věřilo, že je druhým největším znečišťovatelem na planetě. Není se čemu divit, když podle odhadů oblečení během výrobní fáze několikrát procestuje celý svět (každá část manufaktury probíhá v jiné zemi).  Pravda je, že produkce skleníkových plynů je v tomto odvětví nezanedbatelná. Ale také je potřeba si uvědomit, že to není jediný problém. Tenhle svět, ve kterém se mění trendy asi tak rychle jako ponožky, je z pohledu dopadu na životní prostředí komplikovaný od semínka až po kontejner.

 

Fast fashion je označení pro zboží produkce masového charakteru, které se rychle střídá v prodejnách. Tento způsob umožňuje zákazníkovi nabídnout širší výběr v průběhu jednoho módního cyklu. (Bickle, c2011)

 

Výroba levného oblečení je v podstatě závislá na dvou materiálech – bavlna a polyester. 

Bavlna má na trhu s látkami podíl okolo 23 % a polyester tvoří zhruba 52 % (zdroj). Na zavlažování jednoho kilogramu bavlny, je potřeba průměrně 10 000 litrů vody, což je dostatek vody pro jednoho člověka na 10 let. Z toho asi 2 700 litrů je pak použito na jedno bavlněné tričko. K produkci polyesteru, pokud pomineme další energetické výdaje, je ročně využito asi 70 milionů barelů ropy (Muthu, S.S. ed., 2020. Environmental footprints of recycled polyester. Springer Singapore).

Kromě toho musíme u produkce oblečení počítat ještě s pesticidy, znečišťování vodních toků odpadními látkami z barvení, špatnými pracovními podmínkami a nízkými platy atd.

Tím, že se daný produkt dostane do našich skříní, ale jeho environmentální dopad nekončí. Svoji ekologickou stopu má také mechanické praní a sušení. Uhlíková stopa se pohybuje od 0.6 kg do 3.3 kg (jako ujet 3 až 18 km autem) na jednu pračku v závislosti na teplotě vody a způsobu vysoušení (na vzduchu vs. v sušičce). Při použití konvenčních pracích prostředků pak dochází ke znečišťování podzemní vody nebezpečnými chemikáliemi a hrozí nám také alergická reakce spolu s podrážděním kůže. Při praní syntetického prádla se ke všemu uvolňují mikroplasty (nejen doma, ale už i při výrobě). A právě oblečení je hlavním zdrojem těchto miniaturních částeček v oceánech. Mikroplasty se nacházejí také v pitné vodě z které se dostávají i do našich těl.

A nakonec, když spotřebitele daný kousek omrzí nebo mu už nesedí, jednoduše jej vyhodí do směsného odpadu, kde končí až 97 % textilních výrobků v České republice. Místo recyklace tak skončí na skládce. 

Přestože máme pocit, že nemůžeme ovlivnit spotřebu vody k pěstování bavlny a kolik kolekcí ročně velké značky vypustí, můžeme si vybrat, jak se k módnímu průmyslu postavíme a jakou spotřebitelskou volbu uděláme. Není to jen o tom, zda upřednostníme organickou bavlnu, která potřebuje na svou výrobu méně vody i pesticidů, před tou konvenční, ale také zda si tričko z ní koupíme od velké korporace, malé značky nebo zda raději upřednostníme něco z druhé ruky a celkově snížíme naši spotřebu oblečení. Protože na každý nově vyrobený kus, ať už zelený nebo fast fashion, jsou nutné další zdroje – 20 000 litrů nebo 640 litrů vody je rozdíl, ale také to může být nula energie i utrpení. Proto není dobrého textilního průmyslu, je jen dobrých lidí. Na konci dne je udržitelná smlouva s ďáblem přece jen pořád smlouva s ďáblem.

Tento článek nemá zrovna dobrý konec, ale neztrácejte hlavu, je prvním dílem seriálu o udržitelné módě, kde s každým rozlousknutým oříškem budeme blíže udržitelnému šatníku.

NÁSLEDUJÍCÍ DÍL SERIÁLU O UDRŽITELNÉ MÓDĚ:

Bez masa pro udržitelnost jen dnes

Češi hromadně přecházejí k vegetariánství Bohužel jen na jeden den (dnes), jelikož 1. 10. je mezinárodní DEN vegetariánů. Ale vůbec…

Líbil se Vám článek?  Chcete se dozvídat o novinkách z Žij Udržitelně jako první? Zaregistrujte se k odběru našeho newsletteru a už Vám nic neuteče.