Podpoř nás
Domů » Přečti si » Legislativa (bio)plastů

Legislativa (bio)plastů

18. 11. 2024
Off

V Evropské unii je používání bioplastů regulováno, přičemž některé druhy plastů, včetně bioplastů, jsou omezené nebo zakázané kvůli jejich dopadům na životní prostředí a nejasným podmínkám rozkladu. Legislativa v této oblasti se zaměřuje na ochranu životního prostředí a snahu snížit znečištění plasty včetně těch, které jsou označovány jako biologicky rozložitelné (14). I když Evropská unie podporuje vývoj udržitelných alternativ k tradičním plastům, současná legislativa se snaží zamezit zavádění neefektivních či klamavých řešení.

Zakázané druhy (bio)plastů v EU a ČR

Evropská unie zavedla Směrnici o jednorázových plastech (SUP – Single-Use Plastics Directive) (15), která byla schválena v roce 2019 a platí od 3. července 2021 (16). Tato směrnice zakazuje některé druhy jednorázových plastových výrobků a přímo se dotýká i bioplastů. V České republice na ni navazuje zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí č. 243/2022 Sb. (20).

Zákon zakazuje uvádět na trh tyto výrobky a materiály:

  1. vatové tyčinky
  2. příbory (vidličky, nože, lžíce, jídelní hůlky)
  3. talíře
  4. brčka
  5. nápojová míchátka
  6. tyčky k uchycení a podpěře balónků
  7. nádoby na potraviny vyrobené z expandovaného polystyrenu
  8. nádoby na nápoje vyrobené z expandovaného polystyrenu
  9. nápojové kelímky vyrobené z expandovaného polystyrenu, včetně jejich uzávěrů a víček
  10. výrobky z oxo-rozložitelného plastu

Zakázané oxo-degradabilní plasty jsou typem plastů, které obsahují přísady urychlující jejich rozklad na mikroplasty vlivem kyslíku, světla a tepla. Tyto plasty byly dříve považovány za ekologickou alternativu, ale vědecké studie ukázaly, že se v přírodě nerozkládají úplně, nýbrž se štěpí na mikroplasty, což způsobuje další znečištění. Směrnice SUP zakazuje oxo-degradabilní plasty v celé EU, včetně jejich použití v jednorázových produktech zakázaných v Česku stejným zákonem. Jsou to plastové příbory, talíře, brčka, vatové tyčinky, nápojová míchátka, držáky na balonky a další výrobky jako jsou polystyrenové obaly (15).

Ministerstvo životního prostředí, zakázané jednorázové plasty

Zákon také ustanovuje povinnost výrobcům vybraných plastových výrobků provádět osvětovou činnost zaměřenou na informování konečného uživatele a změnu spotřebitelského chování za účelem snížení množství odpadu z vybraných plastových výrobků jím uváděných na trh, kterého se koneční uživatelé zbavují mimo místa určená k jeho odkládání. 

Tato povinnost se týká výrobků:

  1. tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
  2. předvlhčené ubrousky pro osobní hygienu a péči o domácnost
  3. balónky
  4. hygienické vložky, tampony a aplikátory tamponů

Zajímavostí je, že výrobce je povinen v rámci osvětové činnosti informovat konečné uživatele zejména prostřednictvím informačních kampaní o:

  • dostupnosti opětovně použitelných alternativ a systémech opětovného použití výrobků
  • negativních dopadech zbavování se odpadu z vybraných plastových výrobků mimo místa určená k jeho odkládání na životní prostředí
  • dopadu nevhodných způsobů zbavování se odpadu z vybraných plastových výrobků na kanalizační síť
Přečti si článek o udržitelných menstruačních pomůckách

Globální smlouva o plastech

Globální plastová smlouva/úmluva (Global Plastics treaty) je mezinárodní dohoda, kterou vyjednává 175 zemí. Proces byl zahájen v březnu 2022, kdy Shromáždění OSN pro životní prostředí přijalo rezoluci o vývoji právně závazného nástroje pro znečištění plasty, včetně mořského prostředí. Rozhodující je komplexnost, která zahrnuje opatření v průběhu celého životního cyklu plastů, od návrhu výrobku až po výrobu a nakládání s odpady.

Země usilují o to, aby byla smlouva vyjednána do konce roku 2024 (21). Podle Greenpeace ČR je to jediná cesta, jak omezit globální plastové znečištění (22). Inger Andersen, výkonná ředitelka Programu OSN pro životní prostředí (UN environment programme), uvedla, že dohoda je nejdůležitější mezinárodní multilaterální environmentální dohodou od Pařížské klimatické dohody.

Smlouva je navržena tak, aby pomohla každé zainteresované zemi najít způsob, jak snížit a následně zastavit škody způsobené znečištěním plasty. Každá země může využít Globální smlouvu o plastech k podpoře úsilí o snižování plastů, které nejlépe vyhovuje jejím potřebám. Smlouva zároveň vytváří standardní globální rámec, kterým se může propracovat každá země, takže úsilí je koordinované a efektivní.

Globální smlouva o plastech zajišťuje:

  • Snížení produkce plastů a nahrazení nejvíce škodlivých plastů a jejich aditiv.
  • Ukončení znečišťování plastem – od výroby až po likvidaci.
  • Postupný zákaz zbytečných jednorázových plastů.
  • Zákaz vědomého přidávání mikroplastů do výrobků.
  • Celosvětový cíl pro snížení výroby plastů, který slouží jako kolektivní měřítko, doplněný jasnými, závaznými cíli a postupy pro každou zemi k dosažení potřebného snížení.
  • Zavedení zásady „znečišťovatel platí“, která zavádí inovativní zdroje financování na pokrytí nákladů na spravedlivou implementaci Plastové úmluvy.

Plast je past, Greenpeace ČR

Znečištění plasty - globální plastová úmluva

Rychle se zvyšující úroveň znečištění plasty představuje vážný globální problém životního prostředí, který negativně ovlivňuje environmentální, sociální, ekonomický i zdravotní rozměr udržitelného rozvoje.

Očekává se, že lidstvo jen v letošním roce (2024) spotřebuje přes 500 milionů tun plastů, přičemž velký podíl tohoto použitého plastu se rychle stane 400 miliony tun plastového odpadu.

Podle běžného scénáře a bez naléhavých opatření a nezbytných zásahů by se celosvětový plastový odpad mohl téměř ztrojnásobit a do roku 2060 by mohl dosáhnout přibližně 1,2 miliardy tun.

Mezivládní vyjednávací výbor pro znečištění plasty
UN environment programme

Zálohování

Zavedení zálohování plastových lahví a hliníkových plechovek nabízí účinou možnost, jak snížit množství plastového odpadu. Týká se odpadu vybraného včetně tříděného i toho, který zůstává ve volné krajině. Česko se může inspirovat od 16 evropských zemí, kde zálohování již v tuto chvíli plně funguje. Například Slovensko zavedlo zálohování 1. ledna 2022 a během dvou let díky němu došlo k návratu více než 2 miliard nápojových obalů (23).

V Česku zákon o zálohování prošel poslaneckou sněmovnou a míří do senátu. Systém zálohování by měl podle něj odstartovat v roce 2026.

Princip zálohování je stejný jako u skleněných lahví. Při nákupu se k obalu přičte záloha (4 Kč), kterou zákazník obdrží zpět při jeho vrácení. Zálohovací systém by měl přinést hned několik výhod do oblasti předcházení vzniku odpadu.

Zálohování nápojových PET lahví a plechovek by mělo přinést:

  • snížení dopadu nápojových obalů na životní prostředí o 28 %
  • snížení množství odpadků v ulicích i v přírodě o více než 90 %
  • vysbírání o 20 % více PET lahví a o 60 % více plechovek – více než současný systém sběru
  • splnění recyklačních cílů EU
  • zajištění toho, že se PET lahve a plechovky začnou konečně cirkulárně recyklovat
  • uvolnění místa v přeplňených žlutých a šedých kontejnerech

zálohujme.cz

zálohujme.cz

Přečti si celý seriál o bioplastech:

Co jsou to bioplasty
Výhody a nevýhody bioplastů
Nástrahy
bioplastů
  • Autor: kolektiv Zerowasters

Zdroje:

  1. Plastics—the facts 2019. An analysis of European plastics production, demand and waste data
  2. GEYER, Roland; JAMBECK, Jenna R.; LAW, Kara Lavender. Production, use, and fate of all plastics ever made. Science advances, 2017, 3.7: e1700782.
  3. COX, Kieran D., et al. Human consumption of microplastics. Environmental science & technology, 2019, 53.12: 7068-7074.
  4. FREDI, Giulia; DORIGATO, Andrea. Recycling of bioplastic waste: A review. Advanced industrial and engineering polymer research, 2021, 4.3: 159-177.
  5. LACKNER, Maximilian; MUKHERJEE, Anindya; KOLLER, Martin. What Are “Bioplastics”? Defining Renewability, Biosynthesis, Biodegradability, and Biocompatibility. Polymers, 2023, 15.24: 4695
  6. ATIWESH, Ghada, et al. Environmental impact of bioplastic use: A review. Heliyon, 2021, 7.9.
  7. CENSI, Valentina, et al. Bioplastics: A new analytical challenge. Frontiers in Chemistry, 2022, 10: 971792.
  8. CHATTERJEE, Arnab; KHAN, Sumitava. Bioplastics: A Sustainable and Environment-Friendly Alternative to Plastics. World Journal of Environmental Biosciences, 2022, 11.4-2022: 16-19.
  9. https://bioplasticseurope.eu/media/pages/policy-framework/5be43f5eda-1708592622/d5.4_policy-brief_bioplastics-europe_v.1.0.pdf
  10. https://docs.european-bioplastics.org/publications/bp/EUBP_BP_En_13432.pdf
  11. https://en.tuv.at/ok-compost-home-en/
  12. Directive (EU) 2008/98/EC of the European Parliament and of the Council of 19 November 2008 on Waste (2008)
  13. https://zerowasters.cz/o-zero-waste/
  14. https://www.european-bioplastics.org/policy/
  15. https://www.european-bioplastics.org/policy/single-use-plastics-directive/
  16. https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_20210125-konec-zbytecnych-plastovych-odpadu-se-blizi-Vlada-schvalila-navrh-zakona/$FILE/MZP_zakon_o_jednorazovych_plastech.pdf
  17. https://cdn.standards.iteh.ai/samples/111484/a48ea5f4ee5f40cb9e9806f031f7fa3f/ASTM-D7611-D7611M-21.pdf
  18. https://www.trideniodpadu.cz/bioplasty
  19. https://www.therecycler.com/posts/orgaworld-turns-waste-into-plastics/
  20. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2022-243
  21. https://www.globalplastictreaty.com/treaty
  22. https://www.plastjepast.cz/#intro-modal
  23. https://slovenskozalohuje.sk/blog/slovaci-su-rekorderi-v-zalohovani/

Článek vznikl díky podpoře

Global greengrants fund

2 komentáře k “Legislativa (bio)plastů”

Komentáře jsou uzavřeny.