Bez masa pro udržitelnost jen dnes

01. 10. 2021
Off

Češi hromadně přecházejí k vegetariánství

Bohužel jen na jeden den (dnes), jelikož 1. 10. je mezinárodní DEN vegetariánů. Ale vůbec bych se nedivila, kdyby se podobné titulky v příštích deseti letech objevily i v jiný den. 

Po shlédnutí filmu Cowspiracy, kde uvádějí, že živočišná výroba v U.S.A. je jako celek zodpovědná za:

  • 91% odlesnění v Amazonii
  • více než polovinu produkce skleníkových plynů 
  • spotřebu 1/3 pitné vody
  • zamoření řek a moří dusíkem

mě přepadla environmentální deprese. Jak je to možné? Děje se to i u nás? Zmůžu něco já?

Existuje souvislost mezi kuřecími křidélky ze supermarketu a odlesňováním Amazonie?

Mnoho let slýchám o odlesňování Amazonského deštného pralesa, jenže až teď jsem se dozvěděla pravé důvody odlesňování. Myslela jsem si, že šlo o těžbu exotického dřeva a získávání území pro zemědělství. Jenže to jsem jen klouzala po povrchu důvodů. Když jsem se ponořila do hloubky, tak jsem tam našla SÓJU. Cože sóju? Ano sóju, kterou v Brazílii pěstují na plantážích na odlesněném území za účelem exportu a je hojně využívána ve vyspělých zemích (včetně Evropy) ke krmení krav, vepřů i drůbeže, a to zejména ve velkochovech. A není to obyčejná sója, je to geneticky modifikovaná sója, jejíž pěstování způsobuje znečištění mimo jiné v podobě pesticidů. Brazílie již v produkci sóji dokonce překonala celosvětovou jedničku U.S.A.

Možná si vzpomenete na kauzu s masokostní moučkou spojenou s nemocí šílených krav. Použití masokostní moučky pro krmení chovných zvířat bylo v ČR zakázáno v roce 2003. A právě sójový protein masokostní moučku nahradil. Zatímco masokostní moučku jsme alespoň ze 2/3 vyráběly, tak sóju musíme dovážet, což se pochopitelně odrazilo i v ceně masa a živočišných výrobků. A tak jsme se dostali do situace, že v EU bylo za rok 2019 spotřebováno 16,87 milionu tun sójové moučky (46,3 % z Brazílie) a 15 milionů tun sójových bobů (41,7 % z Brazílie). V Česku se spotřeba sóji odhaduje na 300 tisíc tun a drtivá většina je použita jako krmivo.

Jaká část CO2 pochází ze živočišné výroby?

Živočišná výroba primárně produkuje metan, a to z trávení přežvýkavců. Metan je násobně účinnější skleníkový plyn než oxid uhličitý. To znamená, že i menší koncentrace či zvýšení dokáží způsobit velké problémy. Pro účely srovnání je metan přepočítáván na ekvivalent CO2. Dále produkuje živočišná výroba CO2 nepřímo při dopravě krmiv a odlesňování za účelem pěstování krmiv pro zvířata.

1/3 plochy Země je využívána k živočišné produkci (včetně pěstování krmných plodin).

V grafu emisí skleníkových plynů podle jednotlivých sektorů jsou oddělené odvětví, která spolu ale ve skutečnosti souvisí. Když bych chtěla vyčíst celkovou produkci skleníkových plynů živočišnou výrobou, tak je třeba přičíst k části zemědělské produkce, část dopravy, a ještě k tomu odlesnění. V součtu mi vyjde číslo, které se minimálně vyrovná produkci CO2 ze spalovacích motorů aut. Jenže, kdybych chtěla mít celkový obrázek o produkci CO2 automobilového průmyslu, tak nestačí vědět produkci CO2 aut, ale také mít započítanou produkci CO2 při výrobě a dopravě jejích součástek atd.

Jak se mění spotřeba masa v ČR?

Údaje Českého statistického úřadu uvádí spotřebu masa od roku 1948. A podle časového horizontu, na který se člověk zaměří se dá odpovědět buď snižuje, nebo zvyšuje. Když totiž hledíme na údaje od roku 1970, tak spotřeba masa sice kolísá, ale násobně se nemění. Ke změně je třeba zahrnout data starší.

Od roku 1948 do roku 1990 stoupla spotřeba masa v ČR téměř trojnásobně (ze 33 kg na rekordních 96,5 kg/osobu/rok). Posledních 25 let množství konzumovaného masa kolísá kolem 80 kg/osobu ročně. Není bez zajímavosti, že se změnilo složení konzumovaného masa – od roku 1989 se zvyšuje konzumace drůbežího na úkor hovězího masa.

Takže od dob, kdy se jedlo maso svátečně, jelikož lidé byli chudí a dostupnost masa byla omezená se nárůst spotřeby masa zvedl minimálně trojnásobně. Možná v myslích lidí zůstalo maso jako symbol hojnosti a když začalo být dostupnější, tak si „dopřávali“ čím dál tím častěji. Se zvýšenou konzumací masa přišla i řada nemocí – obezita, nemoci kardiovaskulárního systému apod. Teď není problém mít maso na talíři několikrát denně. Kdo by se omezoval, když „na to má“?

Jíme masa hodně?

V roce 2019 jsme zkonzumovali průměrně 84,3 kg na osobu, což je výrazně více než Evropský průměr (viz graf). Ve srovnání se sousedním Slovenskem jíme maso o více než 20 kg na osobu ročně více.  A to ještě nic není ve srovnání s celosvětovým průměrem, nebo spotřebou Indie, kterou překračujeme o téměř 80 kg. Na druhou stranu naše spotřeba je malá ve srovnání s U.S.A. Není divu, že mají v U.S.A tak velké emise skleníkových plynů spojené s živočišnou výrobou.

Spotřeba masa v kg/osoba/rok

Co s tím?

K omezení emisí metanu ze zemědělství by pomohlo snížení počtu chovaného dobytka (a s tím související snížení spotřeby hovězího masa a mléčných výrobků), správné nakládání se statkovými hnojivy (například jejich stabilizací v bioplynových stanicích) a méně intenzivní hnojení průmyslovými hnojivy (faktaoklimatu.cz). Greenpeace přímo uvádí, že k dosažení udržitelnosti je potřeba do roku 2050 omezit současnou živočišnou výrobu na polovinu.

Jak jsem již uvedla, celková produkce skleníkových plynů ze živočišné výroby je srovnatelná s automobilovou dopravou. Zatímco automobilový průmysl prochází revolucí směrem k elektromobilitě (a teď nehodnotím, zda je to správný směr), tak se ptám: „Kde je podobně mířený tlak na omezení živočišné výroby?“. 

Asi zatím za hranicemi. Jamie Oliver, Tom Hanks a další celebrity si situaci s živočišnou výrobou uvědomují a přidali se k výzvě nejíst maso v pondělí. Tedy jeden den v týdnu se budou stravovat vegetariánsky.

Vzhledem k tomu, že jíme maso celkem dost, je tedy z čeho slevovat, tak myslím, že omezení spotřeby masa a živočišných produktů může být pro řadu lidí přijatelnější opatření než například omezení jízdy autem. Přičemž klimatický dopad by mohl být srovnatelný. 

Návrat k masu jako svátečnímu pokrmu prospěje nejen klimatu, ale i Vašemu zdraví. Já tedy symbolicky alespoň dnes maso do úst nevezmu.

Vážím si všech, kdo si alespoň jednou týdně, nebo třeba jen DNES odřeknou svou oblíbenou pečínku na základě informací, které jste se právě dočetli. Je to jen první krůček a doufám, že Vám dává smysl omezení konzumace masa z ekologických důvodů.

Nejvíce však smekám před vegetariány a přeji jim krásný mezinárodní den.

Author:
WASTEmANKA

Podpořte udržitelný svět!

Umožňujeme lidem trvalý, bezplatný a snadný přístup k informacím o zero waste. Děkujeme, že podporujete naši práci.