Zákaz jednorázových plastů není priorita?
Poslanci nestihli včas projednat zákon zakazující jednorázové plasty.
Mediální pozornost již několik let získává slibovaný zákaz jednorázových plastů (zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí) na základě směrnice EU z roku 2019. Ano čtete správně – slibovaný. Přestože je od EU jasně stanovený termín transpozice do zákonů naší země, přestože vláda předložila zákon 12.2.2021 a přestože má zákon uvedenou účinnost od 1. 7. 2021, tak Poslanecká sněmovna ČR od února zákon neprojednala – a to ani jedno čtení!
V samotném zákoně je uvedeno co se stane, když nedojde k přijetí zákona do 3. 7. 2021, cituji:
”Transpozice směrnice 2019/904 do vnitrostátního právního řádu je povinností České republiky jako členského státu EU. Nepřijetí navrhované právní úpravy by tak vedlo k zahájení řízení o porušení unijního práva (tzv. infringementové řízení) vůči České republice ze strany Komise, což by mohlo vést až k uložení finančních sankcí pro Českou republiku.”
Raději nekomentuji, stydím se za své zákonodárce a v duchu je omlouvám problémy s koronavirem. Chcete-li se přesvědčit na vlastní oči, zde najdete text navrhovaného zákona a hlavně můžete sledovat stav legislativního postupu.
Pojďme odhlédnout od času, který potřebuje ČR ke splnění svých povinností a připomenout si, co vlastně má zákon přinést. Dovolím si ještě jednu citaci, jelikož mi přijde, že obsahuje zajímavé údaje:
“Navrhovaný zákon prosazuje principy oběhového hospodářství, které před výrobky na jedno použití upřednostňuje opětovně použitelné výrobky a cílí na omezení množství vzniklých odpadů.
Znečišťování moří a oceánů plastovým odpadem má přeshraniční povahu a je rostoucím celosvětovým problémem. Je důležité, aby vývoz plastového odpadu z EU, včetně České republiky, nevedl k nárůstu znečištění moří a oceánů odpadem v jiných částech světa.”
Nevím jak Vám, ale mně z této formulace vyplývá, že vývoz plastového odpadu z ČR do teď vedl k nárůstu znečištění moří a oceánů. No tušila jsem to…
Zákaz prodeje se tedy týká jednorázových nerecyklovatelných (nebo těžko recyklovatelných) plastových výrobků, které byly vybrány na základě analýzy znečištění moří – tvoří přibližně 70 % mořského odpadu. Konkrétně se jedná o tyto:
- jednorázové plastové příbory (vidličky, nože, lžíce, jídelní hůlky)
- jednorázové plastové talíře
- plastová brčka
- plastové vatové tyčinky
- plastové tyčky k balónkům
- produkty z oxo-rozložitelných plastů
- jednorázové plastové nádoby na potraviny (např. obaly rychlého občerstvení) a nádoby na potraviny a nápoje vyrobené z expandovaného polystyrenu.
Jednorázové plasty a zero waste?
Vzhledem k tomu, že ve společnosti téma již nějakou dobu rezonuje, tak někteří obchodníci už jednorázové plasty nahradili. Možná jste první vlaštovky anoncované změny zaznamenal i vy. Já jsem třeba nedávno dostala v komunitní zahradě limonádu s těstovinovým (jedlým) brčkem a hned jsem si říkala, aha, tady už jsou připraveni… super. Také jsem četla stížnosti lidí na papírová brčka, která nově dávají k nápojům v nejmenovaném fastfoodu.
Ano já vím, že zero waste a fast food k sobě mají hoooodně daleko. V ideálním případě si nosíte svoje kovová brčka, krabičky na jídlo, příbory i znovupoužitelnou láhev na pití, takže vlastně si můžete myslet, proč by Vás nějaký zákaz měl zajímat? Vy jste si přece škodlivost jednorázových plastů uvědomili už dávno a nahradili je znovupoužitelnými, k přírodě šetrnými produkty.
Jenže je tu celá řada lidí, kteří si to ještě neuvědomili a mě opravdu zajímá, co budou obchodníci nabízet jim – těm méně připraveným. Co masově nahradí plastové jednorázové produkty? Půjde o opravdu ekologické produkty, nebo se bude jednat jenom o trochu menší “zlo”?
Zákonný zákaz je silný signál, který bude mít potenciál výrazně zredukovat jednorázový plastový odpad, popostrčit redukci odpadu na nový level v myslích mnoha lidí- doufám, že v tom pozitivním smyslu slova.
Podnikatelská příležitost pro nadšence
Legislativní zákaz EU vyburcoval některé české nadšence, kteří ohlášené změny pojali jako výzvu k podnikání, a během několika let vybudovali značku, která již teď roste a s platností zákona má potenciál růst ještě lépe.
Mám na mysli například značky REkrabička, ReFork, Steeblo, Yony a We-Straw, podrobněji se o nich dočtete v jednotlivých sekcích produktů, které vyrábí.
Co masově nahradí jednorázové plasty?
Jednorázové plastové příbory (vidličky, nože, lžíce, jídelní hůlky) nahradí příbory vyrobené ze dřeva, kompostovatelného bioplastu (CPLA, PLA) a/nebo dřevoplastu (WPC).
Setík dřevěných příborů od české značky Steeblo určitě zaujme každého, kdo si chce nosit svůj vlastní příbor a nechce cinkat kovem, ale s cenou 129,- Kč za kus je masivně ve stáncích a na festivalech nabízet určitě nebudou. Jednorázové dřevěné příbory mají řadu nevýhod: nejsou úplně funkční – lžíce je mělká a jejich cena je pořád dost vysoká (přes 1,- Kč za kus catershop.cz, pod 1,- Kč We-Straw).
S elegantním ”jednorázovým” řešením přichází česká firma ReFork se svými příbory z dřevní moučky, škrobu a minerálů. Jsou plně kompostovatelné a přitom se na jejich výrobu zpracovává odpad ze dřevařského průmyslu. Zároveň jsou teplotně odolné, až 100°C, nevýhodou je opět cena. která se pohybuje kolem cca 4,50 Kč za kus, což bohužel pořád nemůže konkurovat dřevoplastu (0,50 Kč), či bioplastu (0,70 Kč za kus, ecofol.cz).
Bioplastové příbory jsou zdravotně nezávadné, vyrobené z kukuřičného škrobu, vypadají jako ty plastové z ropy, ale mají jiné vlastnosti. Jsou kompostovatelné, obecně nejsou stabilní při vyšších teplotách. PLA aneb kyselina polymléčná (polylactic acid) vydrží jen 45°C a vylepšený materiál CPLA až 93°C, proto nejsou vhodné do mikrovlnné trouby ani do horkých nápojů.
Dřevoplast je kombinace dřevní drtě a plastu z ropy. Jedná se o stejný materiál (WPC), ze kterého se vyrábí terasová prkna. WPC je tepelně odolné, opakovaně použitelné, není kompostovatelné ani recyklovatelné, jeho nesmírnou výhodou je nízká cena. Příbory z dřevoplastu mají v názvu EKO, z hlediska odpadů jsou nejméně EKO variantou ze všech.
Možností jsou i jedlé příbory ze směsi cereálních mouček pečené ve formách, vyrábí se v Indii a nabízí je například jedlenadobi.cz. Je určeno i pro vegany, ale obsahuje lepek. Vzhledem k ceně (119,- Kč/10 kusů) a uhlíkové stopě se mi moc nezamlouvá. Ani mě neláká představa jíst příbor, přijatelnější je jedlé míchátko do nápoje, nebo malá jedlá lžička na zmrzlinu.
Jednorázové plastové talíře nahradí talíře vyrobené z papíru, nebo z bagasy – zbytku po výrobě cukrové třtiny. Oba materiály jsou cenově srovnatelné (kolem 1,- Kč za kus, ecofol.cz), ale bagasa má lepší vlastnosti co se týče odolnosti proti teplu a pevnosti.
Plastová brčka
Asi nejvíce mediálně a ve společnosti řešená jsou brčka. V ČR se jejich spotřeba odhaduje na 300 miliónů kusů za rok, což je přes 820 tisíc za den. Materiálů, ze kterých se vyrábějí neplastová brčka je mnoho, kromě již zmíněných kovových a těstovinových se jedná o slámu, bambus, bioplast, sklo, rýži a silikon. Srovnání vlastností nabízí následující tabulka, která je ochutnávkou z připravovaného e-booku, kde rozebírám jednotlivé materiály a jejich výhody a nevýhody podrobněji.
Skleněná a kovová brčka vyrábí více českých firem, například Steeblo, Bamboolik a Yoni. Cena vychází pod 100 kč za kus. Oba materiály jsou vhodné k dlouhodobému používání díky štetečku, kterým se snadno čistí, dají se dokonce mýt v myčce.
Z jednorázových produktů mají nejlepší kombinaci vlastností slámky, vyrábí je česká firma We-Straw a jejich cena je přibližně 2 Kč za kus. Levněji vychází brčko z bioplastu (PLA). PLA se však může zkroutit, začít prosakovat nebo dokonce začít hořet.
Plastové vatové tyčinky
Vatové tyčinky na čištění uší jsou jedním z příkladů, kde už nastalo mnoho změn. Na trhu i v běžných drogeriích jsou k dostání tyčinky na čištění uší s papírovým držátkem a bavlněnými/biobavlněnými koncovkami. Méně často se využívá bambusová tyčka, nebo dřevěná, kterou nabízí například česká firma We-Straw. Ekologické náhrady jsou funkčně srovnatelné, dokonce bych řekla i lepší než plastové tyčky (z těch často koncovka sjela, nebo se plast ohnul). Zajímavé jsou ceny. Zatímco v ekologicky zaměřených obchodech začíná cena biobavlněných tyčinek v papírové krabičce na 80,- Kč za 200 kusů, v drogeriích lze zakoupit shodně označený výrobek (odlišný výrobce) za 30,- Kč.
Na trhu existuje i možnost opakovaně použitelných (omývatelných) tyčinek na čištění uší, například Endles od Econea, což je sada v dřevěném pouzdru za 189,- Kč. Přiznám se, že tento zero-waste produkt ještě nepoužívám a díky tomuto článku začnu.
Plastové tyčky k balónkům
Sekce, která mě nejvíce udivuje. Všimli jste si, že v drogeriích už nenabízí balónky na tyčkách? Nevím, zda někomu chybí, já jsem si s nimy během posledních deseti let zažila spíš krušnější chvilky – opakovaně se mi stalo, že balónek unesl vítr na vozovku a ratolest za ním směle běžela.
Jako náhradu jsem zatím viděla nabízet tyčky z bioplastu na balonky.cz, jinak si umím představit i bambusové. Myslím si však, že tento produkt spíše postupně vymizí než by byl nějak masově nahrazován.
Produkty z oxo-rozložitelných plastů
Desítky let se u nás používaly sáčky na potraviny nebo plastové nákupní tašky, které svým označením – 100% rozložitelné – mohly mást veřejnost, že jde o ekologický materiál, který je kompostovatelný a šetrný k přírodě. Jednalo se však o plasty vyrobené z neobnovitelných zdrojů (PE) s aditivy, které obsahují těžké kovy (např. nikl a kobalt). Tyto plasty byly vytvořeny v době, kdy se ještě mnoho nevědělo o mikroplastech a tak se zdálo jako dobrý nápad vyrobit plasty, které se rozkládají rychleji. Jejich rozklad je více/méně chemický – rozkládají se za přítomnosti UV a kyslíku – proto oxo-rozložitelné plasty.
Již několik let jsou oxo-plasty na ústupu, místo nich si můžete pořídit (pokud potřebujete) pytle na odpad z kukuřičného škrobu. Igelitky už většina lidí vyměnila za znovupoužitelné látkové tašky. Igelitové sáčky však stále zůstávají problémem. Asi taky čekají na svůj zákaz. Na téma možností ekologických náhrad igelitových sáčků nabízím e-book zdarma ke stažení.
Obaly na jídlo "s sebou"
Jednorázové plastové nádoby na potraviny (např. obaly rychlého občerstvení) a nádoby na potraviny a nápoje vyrobené z expandovaného polystyrenu by si zasloužily dostat mnohem více pozornosti než brčka, jelikož:
- polystyren má z plastů nejdelší dobu rozkladu – 10 000 let a více
- krabičky na obědy jsou nerecyklovatelné (narozdíl od silnovrstvého polystyrenu)
- v ČR jde o nejčastěji používaný typ balení jídel
V době pandemie jsem cíleně podporovala své oblíbené restaurace, aby měly šanci “přežít”. Často se jednalo o nákup pro celou rodinu (4-5 jídel), na který jsem si nosila znovupoužitelné krabičky. Byla jsem mile překvapena přístupem restaurací, nikdo mi z hygienických důvodů mé obaly neodmítl a některé podniky již začaly používat kompostovatelné krabičky – tedy papír potažený PLA. Nicméně i tak jsem na ulicích viděla mnoho lidí, kteří bezstarostně nesli svůj oběd v polystyrenu, až mi z toho bylo fakt smutno.
Polystyren může nahradit buď zmiňovaný papír/PLA, nebo u talířů zmíněná bagasa. Krabičky z bagasy jsou odolné proti vodě, tukům, řezům a nepromastí se. Navíc jsou příjemné na dotek, teplem se nedeformují, jsou kompostovatelné a jejich cena se pohybuje kolem 7 Kč za kus. Dalšími přírodními materiály, ze kterých se vyrábějí nádoby na jídlo jsou palmový list a dýha. U PLA je diskutabilní kompostovatelnost, která v řadě testů dopadla špatně. Ze srovnávacího testu kompostovatelnosti PLA a bagasy vychází bagasa mnohem lépe (prakticky jako papír).
V souvislosti s balením jídla bych ráda zmínila českou firmu REkrabička a Otoč kelímek, které zrealizovala myšlenku vratných obalů od jídel. Na stránkách Rekrabičky lze najít mapu restaurací, kde je možné si nechat jídlo zabalit vratné krabičky. Za REkrabičku zaplatíte vratnou zálohu 80,- Kč a vrátíte ji u kteréhokoliv partnera, nebo ji používáte stále dokola (necháte si ji zase naplnit).
Co se stane po 1. červenci 2021?
Jak jsem konstatovala v úvodu, zákon zatím nebude. Ale i tak jednou platit začne a stále více lidí bude používat kompostovatelné, nebo opakovaně použitelné obaly na úkor těch jednorázových plastových. Více lidí se bude chovat zodpovědněji a udržitelněji.
Podpořte udržitelný svět!
Umožňujeme lidem trvalý, bezplatný a snadný přístup k informacím o zero waste. Děkujeme, že podporujete naši práci.
