Peru, pereš, pereme
rozhovor se zakladatelkou české značky Natuty
Přinášíme ti rozhovor o praní, které je součástí běžného života každého z nás. V souvislosti s životním stylem zero waste je pro nás v Zerowasters důležitá nejenom šetrnost s vodou a elektřinou, nákup pracích prostředků bez obalu, ale také jejich samotné složení, které má zásadní dopad na životní prostředí i na naše zdraví. A nejsme sami, koho téma ekologického praní pálí. Otázky jsme kladli Lucii Petrželové, která se svým mužem založila značku ekologických prostředků na praní a mytí Natuty. Udělej si pohodlí, jdeme do hloubky.
Natuty uvádíte na trh poté, co jste roky zkoušeli různé způsoby praní šetrné k životnímu prostředí. Lucko ty jsi vystudovala chemickou technologii a máš tím pádem odborný vztah ke složení různých výrobků. Své receptury jste konzultovali s odborným garantem platformy Svět Non Toxic. Co pro tebe se všemi zkušenostmi a znalostmi vlastně znamená non-toxic? Co musí výrobek mít nebo nemít, umět nebo naopak nedělat, abyste ho u vás doma označili jako non-toxic?
Non toxic pro mě jednoduše znamená bez nástrah. V dnešní době mohou být pro někoho kritéria označovaná jako non-toxic přehnaná až fanatická. Pro nás to ovšem znamená, že se obklopíme produkty s plnou funkčností bez jakýchkoliv skrytých zkratek. Uvedu příklad na praní, protože to je moje srdcová záležitost. Aby konvenční prací prášek na bílé prádlo opravdu dostál svých slov z lákavé reklamy, tedy „Aby bílá bílá byla“, využije k tomu jistých triků např. v podobě optických rozjasňovačů (ty titěrné modré kuličky v sypkém prášku), které absorbují UV záření a vyzařují modré světlo, které způsobí dojem bělejšího prádla. Vaše prádlo fakticky nevybělí, jen vás donutí si to myslet. A my takovéhle „záludnosti“ nemáme rádi. Proto když si vybírám výrobek, ať už se jedná o drogerii, kosmetiku, potraviny, tak hledám především jednoduchost a poctivost. Velmi souzním se společnostmi, které své počínání promýšlí v souvislostech a já vím, že ať si u nich zakoupím cokoliv, nezklamou mě. Abych se k vyprofilování určitých produktů či firem dostala, je nutná určitá dávka informací, které složky v produktu místo mají a které ne. Za nás tam určitě nepatří látky vysoce dráždivé, jako konzervanty či syntetické parfemace, látky prokazatelně toxické jako chlór, látky nešetrné k lidskému zdraví i přírodě. Například syntetické tenzidy, změkčovadla, plnidla a tak dále.
Non toxic pro mě jednoduše znamená bez nástrah. Do pracího prostředku nepatří látky vysoce dráždivé, jako jsou konzervanty či syntetické parfemace, látky prokazatelně toxické jako chlór, látky nešetrné k lidskému zdraví i přírodě.
Co tě nejvíce trápilo na běžných pracích prostředcích?
Toxické složení a přítomnost látek, které nemají na funkci praní vliv, ale jsou tam, abych já jako zákazník měla pocit, že si za málo peněz kupuju hodně muziky. Třeba síran sodný, nejběžnější plnidlo bez vlivu na účinnost praní.
Na co si má člověk dát pozor ve složení pracích prostředků?
Za jednu z nejhorších složek považuji tu, která bývá na seznamu ingerdiencí úplně poslední. Její množství v produktech bývá nejnižší, ale síla a vlastnosti této látky, spolu s takzvaným koktejlovým efektem, který je vyvolaný kombinací dalších produktů, které denně používám, mají obrovský vliv na zdraví člověka i stav přírody. Konkrétně se jedná třeba o methylisothiazolinon, benzisothiazolinon. Dalšími velmi škodlivými a dráždivými látkami jsou syntetické parfemace. Nejenže jsou nejčastěji vyráběny z ropy, ale pod tímto obecným názvem (parfume/fragrance) se mohou skrývat stovky až tisíce nejrůznějších látek. Ve složení bych se vyhla také syntetickým tenzidům jako jsou alkylbenzensulfonany, dále pak zmíněným optickým rozjasňovačům (např. deriváty stilbenu), chlóru apod.
Měla bych pro začátečníky jednoduchý tip, jak na eliminaci konzervantů v pracích prášcích. Kupujte především ty sypké, tam konzervanty nebývají. V tekutých je již obsažena voda a kde je voda, je i život, tedy mikroorganismy, proti kterým konzumní výrobci používají právě konzervanty.
INCI (International Nomenclature of Cosmetic Ingredients neboli česky mezinárodní názvosloví kosmetických ingrediencí) představuje mezinárodně uznávané názvy konkrétních kosmetických přísad, jako jsou oleje, rostlinné extrakty, ale i uměle vytvořené látky a konzervanty.
Má vlastně drogerie nějaké své INCI? Zdá se mi, že popisky na drogerii jsou hodně všeobecné.
Také drogerie má své INCI. Nicméně pokud srovnáme podobu INCI u drogerie a kosmetiky, pohybujeme se v jiných legislativních úpravách, nařízeních a normách. To znamená, že například u drogerie na obalu produktu pod INCI většinou nenajdu kompletní seznam obsažených látek, ale pouze těch, které udává legislativa jako povinné. Celý seznam látek je ovšem dohledatelný v bezpečnostním listu. Ty bývají buď volně dostupné u výrobců, či si o ně mohu ze zákona požádat.
Mohu podle pouhého názvu složky na výrobku poznat, zda je, nebo není z ropy a zda je v přírodě rozložitelná?
Určitě mohu. Existují seznamy, kterým látkám se vyhýbat a proč. V obecné rovině je to těžší, ale mohu si pomoct alespoň tím, že pokud se v produktu objeví slovo, nebo je jeho součástí: benzen, amin, sulfát, minimálně zpozorním. Na látku se zaměřím, dohledám ji v literatuře a zjistím, jaký je její původ. Lze k tomu využít i tuto webovou stránku: www.slozeni-kosmetiky.cz.
O tenzidech jsem kdysi četla velice kritické zprávy, především jak jsou těžko odbouratelné, hlavně ty syntetické, a jak jimi zaplavujeme všechny odpadní vody. Nejhorší tehdy byly čističe wc, které dovedly zničit tisíce litrů pitné vody. Ta data už bohužel nemohu dohledat. Jak vidíš tenzidy ty?
Já na tenzidy pohlížím jako na látky prospěšné. Mám totiž na mysli ty, jako je mýdlo, cukerné tenzidy a nikoliv synteticky vyrobené látky. Těm se vyhýbám. Je skvělé, že se postupně daří vyrábět stále širší paletu výrobků, které jsou opravdu šetrné k životnímu prostředí. U těch zmíněných WC čističů bych osobně viděla spíše úskalí v konzervantech a v dalších látkách, které jak lákavá reklama hlásá: „Vás zbaví 99,9 % bakterií.“ Jenže to nejsou jen ty patogenní ze stolice, moči a podobně. Nýbrž takto použitý čistící prostředek ovlivní veškeré zastoupení mikroorganismů ve vodním ekosystému a opět s účinností 99,9 %.
Proč se vyhnout aviváži a proč je zároveň nutné máchadlo?
Slovo aviváž pochází z francouzkého avivage – oživení a má tedy dvě funkce: prádlo změkčit a navonět. V běžné síti drogerií je k dispozici aviváž vyrobená z kationických tenzidů, které bývají vyráběny synteticky a jejich pH je zásadité. Pokud se ale zamyslíme nad tím, jaké pH má prací prášek (velmi zásadité) a jaké pokožka (mírně kyselé) citlivější lidé pocítí, že tu něco „nepasuje“. A právě proto vstupuje do pracího cyklu máchadlo, neboli kyselý oplach. Jeho role je ve funkčním praní naprosto neodmyslitelná. Zjednodušeně řečeno nám máchadlo zneutralizuje prací lázeň a dovymáchá zbytky pracího prášku z textílií, které odejdou z pračky do odpadní vody. Máchadlo současně barvy ustaluje a oživuje.
Aviváž má prádlo změkčit a navonět. Máchadlo neutralizuje velmi zásaditou prací lázeň a dovymáchá zbytky pracího prášku z textilií, současně ustaluje barvy a oživuje je.
V rámci zero waste cesty jsem redukovala drogerii a k praní mi postačí soda, mýdlo, perkarbonát a kyselina citronová, které si mohu nakoupit bezobalově. Ty jsi ale otestovala, že mýdlo může ulpívat na umělých vláknech. O která vlákna se jedná, jak to funguje a jak se to projevuje?
K praní oblečení vyrobeného z bavlny či ze směsi vláken s bavlnou lze využít látky, které zmiňuješ. Nicméně samotná umělá vlákna, především ta, která jsou využita k výrobě sportovního a funkčního oblečení, mají trochu jiné potřeby. Liší se totiž struktura vlákna, které vytváří funkční membránu. Pokud v této membráně vlivem větší pěnivosti zůstane tenzid, dochází k „narušování“ této membrány a časem také k takzvanému rozvolňování oblečení. Uvedu příklad z mé praxe a od mých klientek. V roce 2019 jsem si společně se svými klientkami objednala menstruační kalhotky. Používám 5 kusů kalhotek, které střídám. Je to již přes tři roky 7 dní v kuse každý měsíc. Nesou známky používání, nicméně mým klientkám už kalhotky neslouží. Mně se nic takového neděje především proto, že pro péči o takto specifický materiál používám určený prací prostředek pečující o umělá vlákna. V tomto prostředku není obsaženo mýdlo, právě kvůli své vysoké pěnivosti. Chci jen ujasnit, že mýdlo na umělých materiálech neudělá vždy paseku, ale časem mohu u specifických materiálů sledovat funkční změny, které nebudou způsobeny jen obnošením a mechanickým třením.
Napadá tě postup, jak tomu mohu doma zabránit? Já se tkaninu například snažím chránit nižší teplotou a kratším cyklem praní. Jak to vidíš ty?
Abych doma udržovala své věci v dobrém stavu, musím se více seznámit s materiály, ze kterých jsou vyrobené (stačí se podívat na visačky na oblečení/textilu). Můžeme se setkat se zkratkami jako PA, PES, což je označení syntetických vláken. Například funkční bundu na běhání/hory nebudu prát stejně jako halenku do práce, protože mají odlišné funkce a vlastnosti, ačkoli jsou vyrobené z podobných umělých materiálů. Oba zvolené materiály jsou umělé, nicméně s trochu jinou funkcí a vlastnostmi. A ještě jeden příklad z vlastní praxe. Funkční oblečení dcer do lesní školky jsem koupila zachovalé z druhé ruky, nosila ho starší dcera a nyní v tom chodí ta mladší a věřím, že i když ona z něho vyroste, oblečení bude ještě sloužit. Klíčem je správná péče o takový materiál.
Pokud jde o programy na praní, zkrátím to. Z mého pohledu jsou fáze praní navrženy velmi šikovně a dle toho jakou mám konkrétní situaci si volím skladbu předpírky, hlavního pracího cyklu a máchání. My jsme předpírku užili hlavně v období, kdy dcery měly látkové plenky. V tomto období jsme viděli smysl vymáchat plenky nejprve ve studené vodě, aby v tom hlavním pracím cyklu nebyla tak velká „nálož“. Při snižování teploty prací lázně se ochuzujeme o velmi významný fyzikální faktor, který v procesu praní má zásadní vliv a tím je právě teplota prací lázně. Často se s tím setkáváme. Lidé snižují délku času a teplotu u svých programů v pračce. Účel úspory je jasný, nicméně zde je důležité uvědomit si, za jakou cenu a v jaké kvalitě dostanu výsledek. Toto šetření může být kontraproduktivní v širším kontextu.
U nás doma například vše, kromě funkčních materiálů a jemných oděvů, pereme na 60 ºC bez předpírky v sypkém pracím prášku. Program má délku přes dvě hodiny. Je pro nás větší prioritou chránit naše zdraví a tedy vyšší teplotou přispět k šetrné formě dezinfekce prádla, než chránit oblečení (dle doporučení výrobce o výšce teploty praní na vysačce, téměř vždy tuto teplotu překračuji). Po takto vhodně zvoleném programu s dobře nastaveným dávkováním pracího prostředku a teplotou vím, že výsledek praní bude dle očekávání a nebudu muset prádlo znovu přeprat, protože mi např. oblečení postupně zatuchává, zašedává apod. Současně vždy pečlivě zvažujeme, zda je prádlo nutné znovu prát či lze opět použít, jako například jeansy které si dám na schůzku do města nebo legíny po lekci jógy.
Před praním je důležité seznámit se s materiálem, ze kterého je oblečení vyrobené, a praní mu včetně pracího cyklu přizpůsobit.
Jaký je je rozdíl mezi pracím práškem a pracím gelem a který doporučuješ?
Rozdíl je především v koncentraci účinných složek. V gelech je vždy obsažena voda, tedy koncentrace jednotlivých složek bude touto vodou naředěna. Obecně můžeme říci, že sypké prostředky jsou účinnější a ekologičtější, protože nepřevážíme vodu. V současnosti máme doma dvě malé děti a tak používáme především sypké prací prostředky. Jsou koncentrovanější a nyní pro nás vhodnější. Prací gel používám na ruční praní jemných oděvů a brávám jej s sebou na pobyty mimo naši domácnost k rychlému přeprání. Kdy jindy sáhnout po té či oné formě pracího prostředku vyčtu z visačky. Složení zvoleného materiálu mi napoví. Funkční i vlněné oblečení má své zásady pro praní a těch se držím.
Ekologie často vyžaduje časovou investici. To platí i u praní - předeprat skvrny, namáčet prádlo, sušit na sluníčku. Napadají tě ještě jiné kroky „navíc“ a naopak, kde by bylo možné si to usnadnit?
Časová investice mi nevadí tam, kde to má podle mě smysl. Pokud jde o skvrnu na oblíbených kalhotech, není se o čem bavit. Tu energii do procesu vložím. Když večer prohlížím oblečení našich dcer po celém dni ve škole/školce, zvažuji, kolik času předpírání skvrn a namáčení prádla budu věnovat. Zmíněné slunce usnadňuje odstraňování skvrn. Ráda využívám sluneční energii, když mám skvrnu na stálobarevném oblečení a nechce se mi ji čistit. Položím oblečení na slunce a dle charakteru skvrny není po skvrně dříve či později ani památka. V obecné rovině platí, že čím dříve se do skvrny pusím, tím méně času mi to ve výsledku zabere.
Má prací prostředek vliv na životnost pračky?
Ano a současně dodávám, že nejen prací prostředek. Celý proces praní pračku ovlivňuje. Slyšela jsem několikrát kritiku na účet ekologických pracích prostředků typu: „Po určité době praní s ekologickými pracími prostředky se nám pračka pokazila.“ Viník problému s pračkou bude ale pravděpodobně jinde. Prací prášky či gely mohou v pračce vytvářet různé krusty a slizové povlaky. Kombinace pracího prostředku s máchadlem prádla napomáhá usazeniny a vodní kámen postupně rozpouštět a odstraňovat. U starších praček to může vést k odkrytí skrytých závad vedoucích k poškození pračky. U nových praček takto můžeme zachovat plnou funkčnost zařízení. Osobně dávkuji prací prostředek vždy do bubnu pračky. Předcházím tak případnému „zanášení“ a následnému čištění zásobníku. Výjimku představuje máchadlo, které do zásobníku dávkuji, jelikož jej pračka využije až po skončení hlavního cyklu. Konzistence máchadla není gelovitá ani sypká, je hustotou velmi podobná vodě, a tedy zanášení zásobníku je minimální.
V čem jsou vaše produkty ojedinělé?
Naše produkty splňují všechna výše zmíněná kritéria. Jsou zcela bez nástrah a tedy 100 % non-toxic. Složení jsme navrhli tak, že je účinné bez dalších zbytečných plnidel a látek. Jednoduše aby bez výjimky splňovalo všechny atributy rozebrané v předchozích otázkách.
Zapomněla jsem se zeptat na některé důležité téma, které bys ráda zmínila?
Okrajově bych upozornila na praní prádla vyrobeného z vlny či hedvábí. Povaha těchto vláken je živočišná, tudíž i péče je rozdílná. Doporučuji na tyto materiály používat prací prostředky určené na vlnu a hedvábí a upřednostnit praní v ruce. Oděvy pak jemně vymačkat z prací vody, zarolovat do suchého ručníku, který nasaje další přebytečnou vodu, vyrovnat do tvaru daného oděvu a nechat volně položené uschnout.
Péče o pračku je za mě také stěžejní. Jednou měsíčně doporučuji pračce dopřát „regenerační“ lázeň. Jednou v podobě kyseliny citronové či octu, tedy kyselého charakteru, a o měsíc později v podobě perkarbonátu sodného, zásaditého charakteru. Pračku tak chráním od nepříjemného zápachu a zanášení usazeninami. Příjemným bonusem je desinfekce pračky.
Chci dostávat novinky ze světa zero waste!
Podpořte udržitelný svět!
Umožňujeme lidem trvalý, bezplatný a snadný přístup k informacím o zero waste. Děkujeme, že podporujete naši práci.
