bezobalu Archivy - Zerowasters

Přírodní zubní pasta

Anna Veselovská — Tue, 10 Aug 2021 14:09:33 +0000

O její výrobě i obalech, do kterých ji dát

O zubní pastě si budeme povídat s Míšou z české rodinné firmy Caltha, která vyrábí přírodní kosmetiku. Míša má na starosti výrobu produktů a je to ta, která iniciuje hledání optimálního složení zubní pasty nebo něčeho tak unikátního, jako je přírodní krém na opalování s faktorem SPF 30. Calthu provozuje se svým mužem Jirkou. Nad takovým podnikáním srdce plesá v mnoha ohledech. Já si cením celkového přístupu, toho, jak se v Calthě nakládá se zdroji a surovinami a také snahy o minimalizaci obalových materiálů a ochoty k bezobalovým dodávkám.

Byla to cesta vcelku trnitá, ale nakonec se podařilo splnit veškeré požadované parametry - vyrobit zubní pastu ze surovin přírodního původu, o správné konzistenci, příjemné chuti a odpovídajících účincích. Míša tuto cestu zahájila hned poté, co dokončila vývoj tuhých mýdel, se kterými se dnes už prosperující rodinná firma s dobrým jménem uvedla na trhu.

Vývoj šel pomalu, nedařilo se mi trefit tu správnou konzistenci, ani chuť. Druhy byly zpočátku jiné, než jsou teď. Chtěla jsem vyrobit třešňovou nebo jahodovou pastu. K neúspěchům s recepturami se přidal problém obalů. Klasické pumpičky nebyly schopné pasty „vytáhnout“ kvůli jejich hustotě. Již hotové tuby se špatně plní a polepují etiketami a nechat si vyrobit tuby na zakázku s vlastním potiskem zase vyžadovalo velkou investici. Navíc by bylo zapotřebí vyřešit jejich zatavení a označování šarží a datem spotřeby.

Čekala nás dlouhá cesta testování různých receptur, ale nakonec jsme se dostali k cíli. Nabízíme 5 druhů zubních past. Jsou oblíbené mezi zákazníky a i my doma jiné nepoužíváme.

Zubní pasty nabízíme jak v tubách, které jsou z větší části z recyklovaného plastu, tak ve velkoobjemovém balení pro bezobalové obchody. Intenzivně hledáme i vhodný obal, ve kterém by si zákazníci mohli pastu odnést z bezobalových obchodů.

S nádobkami na zubní pastu je potíž. Ty ideální se pokouší najít nejenom v Calthě, ale také řada zákazníků a lidé z týmů z jednotlivých bezobalových prodejen. Doplňovat se dá do tuby zasvorkované potravinářskou svorkou, do pumpiček, u kterých ale hrozí riziko, že se ucpou nebo porouchají, nebo trochu na punk do zavařovacích skleniček. Hledání ideálního obalu ale bude v profesionální výrobě jiná disciplína.

Jako výrobci musíme u obalů volit kompromis mezi užitnou hodnotou, cenou, ekologickou přívětivostí a funkčností, a to je někdy tvrdý oříšek.

Nesmíme také zapomenout na to, že produkty často do obchodů nebo k zákazníkům putují přepravními společnostmi a někdy se stane, že i dobře zabalený balíček dorazí ve značně horším stavu, než v jakém byl předán.

Zatím na trhu neexistuje čisté a ekologické řešení obalů, které by splňovalo všechna kritéria, a na které bychom mohli hned přejít.

Ale i zde je vidět za poslední roky velký pokrok. Zkoušíme teď nový typ obalů na tekuté šampony z cukrové třtiny a ačkoliv narážíme na nějaké problémy, zatím to vypadá na nejlepší možné řešení. U zubních past je pak otázkou, jaký obal vlastně hledat: někomu vyhovuje dóza, ze které pastu nabere na kartáček, jiný zase preferuje tubu z níž lze pastu pohodlně vymáčknout. Tam narážíme na problém s opakovatelným otevíráním a zavíráním.

Obaly jsou velké a neustálé téma, co platí letos, může být příští rok jinak. I proto si myslím, že se může lehce stát, že jak zubní pasty, tak ostatní výrobky CALTHY budou měnit obaly tak, aby byly co nejekologičtější a nejšetrnější k naší Zemi.

Za těmi třemi slovy “přírodní kosmetika Caltha”, se skrývá celý svět. Na suroviny pro zubní pasty se pojďme podívat optikou původu i účinků.

Zubní pasty obsahují různé ingredience. Ty nejdůležitější jsou v nich proto, aby pasty byly nejen příjemné v ústech, ale aby se také postaraly o zdraví našich zubů. Konkrétně propolis má antibakteriální a stahující účinky a je vhodný na citlivé zuby a odhalené zubní krčky. Bylinky jsou účinným pomocníkem proti zánětu dásní a receptura této pasty je upravena tak, aby byla vhodná i při léčbě homeopatiky. Ač se to může zdát zvláštní, pasty obsahují i sladidlo xylitol, které je známé svou schopností působit proti vzniku zubního kazu.

Ingredience bereme z prověřených zdrojů co nejblíže přírodě; včelí produkty máme z farmy u Rabštejna nad Střelou, BIO kozí mléko pak z farmy u Slušovic a spolupracujeme i s Levandulovým statkem Bezděkov. Samozřejmě některé ingredience musíme dovážet ze zahraničí, ale i tady dbáme na jejich čistotu a kvalitu – musí být certifikovány Ecocertem nebo obdobnou společností.

Z oblasti ingrediencí pro vás máme tip pro domácí přípravu zubních past ohledně často diskutované sody bikarbony.

Soda bikarbona má mírný abrazivní účinek, který je v pastách žádoucí. Je ale zásaditou látkou, která zvyšuje pH, takže pro domácí výrobu (rozuměj proměnné podmínky bez měření) bych spíše doporučila jiné suroviny se stejným účinkem. Takové aktivní uhlí je vhodnou alternativou.

Autor:

Anna Veselovská

Podpořte udržitelný svět!

Umožňujeme lidem trvalý, bezplatný a snadný přístup k informacím o zero waste. Děkujeme, že podporujete naši práci.

Článek Přírodní zubní pasta se nejdříve objevil na Zerowasters.

Domácí letní osvěžení

Anna Sladká — Wed, 14 Jul 2021 10:31:18 +0000

zdravě a bez obalu, z vaničky i ze dřívka

Ležím na lehátku, čtu oblíbenou knížku a nechávám své tělo opečovávat slunečními paprsky. K absolutnímu štěstí mi chybí už jen maličkost. Ledové osvěžení. Zmrzlina. Buďte i vy připraveni na to, ať nemusíte letět do obchodu pro přeslazený koktejl surovin, kterým možná stejně jako já ani nerozumíte. Vyrobte si zmrzlinu doma. Může být zdravá a z lokálních či bezobalových surovin. Seznámím vás se základními recepty na zmrzlinu i nanuky na dřívku. A pak už je to na vás – ani tady se totiž fantazii meze nekladou.

I pokud nepatříte mezi majitele zmrzlinovače, můžete si vyrobit klasickou zmrzlinu ve vaničce, která bude šlapat na paty těm z italských zmrzlináren. Zkuste se zeptat ve svém okolí a na pár dní si zmrzlinovač od někoho půjčit. Můžete si udělat zásoby do mrazáku, které vám sice vydrží kratší dobu, než si budete myslet, ale tím spíš to stojí za to. Samozřejmě to můžete zkusit i bez zmrzlinovače, ale pokud směs ve vaničce zmrzne tak, jak ji tam nalejete (bez průběžného míchání, které zmrzlinovač zajistí) a vytvoří ledové krystalky, bude opravdu hodně tvrdá a místo ledového osvěžení si při dolování zmrzliny z vaničky pěkně zamakáte. To sice většinou taky stojí za to, ale když si ze stejné směsi vyrobíte nanuky (viz níže), budete to mít bez posilování.

Domácí zmrzlina ze zmrzlinovače

Recept je opravdu jednoduchý. Pokud budete vyrábět ovocný sorbet, pouze rozmixujete ovoce a dáte ho mrazit do zmrzlinovače. V případě nějaké mléčné/smetanové příchutě budete potřebovat onen mléčný/smetanový základ a to, čím ho dochutíte. Základ zmrzliny můžete vyrobit z mléka, jogurtu, smetany nebo rostlinného mléka. Abyste to zvládli bez obalu, zkuste si rostlinné mléko vyrobit doma.

Tady jsou mé dva oblíbené recepty:

Skořicová zmrzlina s perníčky

350 ml ovesného mléka
80 ml vody
oblíbené sladidlo dle chuti
1 zarovnaná čajová lžička mleté skořice
perníčky z Biopekárny Zemanka

POSTUP:

Do rendlíku dejte vodu a skořici, chvíli povařte, krásně se to rozvoní.
Přidejte ovesné mléko a sladidlo. Pokud nesladíte sirupem, ale krupicovým cukrem, počkejte, až se rozpustí.
Poté směs nechte vychladnout a nalejte do zmrzlinovače.
Když začne zmrzlina pomalu mrznout (přestává téct) přisypte nalámané perníčky.
Hotovou zmrzlinu dejte do vaničky, můžete dozdobit perníčkem, a uložte do mrazničky. Pokud ji tedy hned nesníte.

Kokosová

400 ml kokosového mléka
oblíbené sladidlo dle chuti
3 vrchovaté lžíce kokosu

POSTUP:

Na pánvi opražte kokos dozlatova. Pozor, ať se nespálí.
V rendlíku ohřejte kokosové mléko, přidejte sladidlo a opražený kokos (nechte si trochu kokosu na ozdobu). Můžete směs chvíli povařit, ale není to nutné.
Směs nechte vychladnout a nalejte do zmrzlinovače.
Až bude zmrzlina hotová, dejte ji do vaničky a dozdobte zbylým kokosem.
Uložte do mrazničky.

I tyto recepty si můžete upravit podle sebe. Místo rostlinného mléka můžete použít bio mléko či smetanu přímo od farmáře. Můžete také experimentovat s příchutěmi, stačí do (ne)mléčného základu přidat kakao nebo rozmačkané ovoce. Zmrzlina vám bude z mrazáku mizet před očima, prostoru pro testování tak bude určitě dost.

Nanuky do formičky

Na trhu je dnes už nepřeberné množství formiček na nanuky, od těch obyčejných až po designové kousky. Pokud ale doma nechcete mít celý rok něco, co využijete jen přes léto, stejně dobře vám poslouží kelímek od jogurtu a lžička, kterou použijete místo dřívka.

Stejně jako u zmrzliny můžete použít čistě ovoce, které rozmixujete a nalijete do formiček. Pokud budete mít ovoce dost zralé nebo třeba přidáte zralý banán, směs ani nemusíte sladit, což určitě ocení maminky dětí, které zmrzlinu milují. Do ovocné směsi zkuste přidat co nejméně vody, ať zbytečně neředíte chuť nanuku. Do (ne)mléčných směsí můžete přidat jak mléko, jogurt či smetanu, tak rostlinné mléko. Nanuky můžete zdobit kousky ovoce, které vložíte do formičky v jakékoliv fázi plnění.

Pokud nemáte čerstvé ovoce, na přípravu nanuku můžete použít i ovoce sušené. Podívejte se, jak na to.

Nanuk ze sušeného manga

sušené mango z bezobalu
strouhaný kokos
oblíbené sladidlo dle chuti
voda

POSTUP:

Sušené mango namočte do vody a nechejte pár hodin, aby se rehydratovalo. Poté rozmixujte s pomocí vody, ve které jste ho namáčeli (poměr 1:1).
Na kokosovou vrstvu smíchejte strouhaný kokos s teplou vodou v poměru 1 díl kokosu : 2 díly vody. Kokos rozmixujte a pokud vám v nanuku nevadí dužina, nechte tak. Pokud chcete použít pouze tekutinu, vymačkejte ji přes plátýnko a zbytek dužiny využijte třeba při pečení sušenek nebo koláče. Pokud na kokosovou vrstvu použijete méně vody, dosáhnete krémovějšího výsledku.
Přidejte trochu oblíbeného sladidla dle chuti.
Postupně naplňte formičky a dejte mrazit alespoň na 6 hodin.

Až nějaký recept vyzkoušíte, dejte nám vědět, jak se povedl. Rádi se necháme inspirovat na nové zajímavé kombinace. Já se letos poprvé chystám na nanuky pro dospělé s kapkou alkoholu. Zkoušeli jste třeba takové šampaňské s jahodami?

Autor:

Anna Sladká

Chci dostávat novinky ze světa zero waste!

Podpořte udržitelný svět!

Umožňujeme lidem trvalý, bezplatný a snadný přístup k informacím o zero waste. Děkujeme, že podporujete naši práci.

Článek Domácí letní osvěžení se nejdříve objevil na Zerowasters.

Zákaz jednorázových plastů není priorita?

WASTEmANKA — Thu, 01 Jul 2021 12:47:08 +0000

Poslanci nestihli včas projednat zákon zakazující jednorázové plasty.

Mediální pozornost již několik let získává slibovaný zákaz jednorázových plastů (zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí) na základě směrnice EU z roku 2019. Ano čtete správně – slibovaný. Přestože je od EU jasně stanovený termín transpozice do zákonů naší země, přestože vláda předložila zákon 12.2.2021 a přestože má zákon uvedenou účinnost od 1. 7. 2021, tak Poslanecká sněmovna ČR od února zákon neprojednala – a to ani jedno čtení!

V samotném zákoně je uvedeno co se stane, když nedojde k přijetí zákona do 3. 7. 2021, cituji:

”Transpozice směrnice 2019/904 do vnitrostátního právního řádu je povinností České republiky jako členského státu EU. Nepřijetí navrhované právní úpravy by tak vedlo k zahájení řízení o porušení unijního práva (tzv. infringementové řízení) vůči České republice ze strany Komise, což by mohlo vést až k uložení finančních sankcí pro Českou republiku.”

Raději nekomentuji, stydím se za své zákonodárce a v duchu je omlouvám problémy s koronavirem. Chcete-li se přesvědčit na vlastní oči, zde najdete text navrhovaného zákona a hlavně můžete sledovat stav legislativního postupu.

Pojďme odhlédnout od času, který potřebuje ČR ke splnění svých povinností a připomenout si, co vlastně má zákon přinést. Dovolím si ještě jednu citaci, jelikož mi přijde, že obsahuje zajímavé údaje:

“Navrhovaný zákon prosazuje principy oběhového hospodářství, které před výrobky na jedno použití upřednostňuje opětovně použitelné výrobky a cílí na omezení množství vzniklých odpadů.
Znečišťování moří a oceánů plastovým odpadem má přeshraniční povahu a je rostoucím celosvětovým problémem. Je důležité, aby vývoz plastového odpadu z EU, včetně České republiky, nevedl k nárůstu znečištění moří a oceánů odpadem v jiných částech světa.”

Nevím jak Vám, ale mně z této formulace vyplývá, že vývoz plastového odpadu z ČR do teď vedl k nárůstu znečištění moří a oceánů. No tušila jsem to…

Zákaz prodeje se tedy týká jednorázových nerecyklovatelných (nebo těžko recyklovatelných) plastových výrobků, které byly vybrány na základě analýzy znečištění moří – tvoří přibližně 70 % mořského odpadu. Konkrétně se jedná o tyto:

jednorázové plastové příbory (vidličky, nože, lžíce, jídelní hůlky)
jednorázové plastové talíře
plastová brčka
plastové vatové tyčinky
plastové tyčky k balónkům
produkty z oxo-rozložitelných plastů
jednorázové plastové nádoby na potraviny (např. obaly rychlého občerstvení) a nádoby na potraviny a nápoje vyrobené z expandovaného polystyrenu.

Jednorázové plasty a zero waste?

Vzhledem k tomu, že ve společnosti téma již nějakou dobu rezonuje, tak někteří obchodníci už jednorázové plasty nahradili. Možná jste první vlaštovky anoncované změny zaznamenal i vy. Já jsem třeba nedávno dostala v komunitní zahradě limonádu s těstovinovým (jedlým) brčkem a hned jsem si říkala, aha, tady už jsou připraveni… super. Také jsem četla stížnosti lidí na papírová brčka, která nově dávají k nápojům v nejmenovaném fastfoodu.

Ano já vím, že zero waste a fast food k sobě mají hoooodně daleko. V ideálním případě si nosíte svoje kovová brčka, krabičky na jídlo, příbory i znovupoužitelnou láhev na pití, takže vlastně si můžete myslet, proč by Vás nějaký zákaz měl zajímat? Vy jste si přece škodlivost jednorázových plastů uvědomili už dávno a nahradili je znovupoužitelnými, k přírodě šetrnými produkty.

Jenže je tu celá řada lidí, kteří si to ještě neuvědomili a mě opravdu zajímá, co budou obchodníci nabízet jim – těm méně připraveným. Co masově nahradí plastové jednorázové produkty? Půjde o opravdu ekologické produkty, nebo se bude jednat jenom o trochu menší “zlo”?

Zákonný zákaz je silný signál, který bude mít potenciál výrazně zredukovat jednorázový plastový odpad, popostrčit redukci odpadu na nový level v myslích mnoha lidí- doufám, že v tom pozitivním smyslu slova.

Podnikatelská příležitost pro nadšence

Legislativní zákaz EU vyburcoval některé české nadšence, kteří ohlášené změny pojali jako výzvu k podnikání, a během několika let vybudovali značku, která již teď roste a s platností zákona má potenciál růst ještě lépe.

Mám na mysli například značky REkrabička, ReFork, Steeblo, Yony a We-Straw, podrobněji se o nich dočtete v jednotlivých sekcích produktů, které vyrábí.

Co masově nahradí jednorázové plasty?

Jednorázové plastové příbory (vidličky, nože, lžíce, jídelní hůlky) nahradí příbory vyrobené ze dřeva, kompostovatelného bioplastu (CPLA, PLA) a/nebo dřevoplastu (WPC).

Setík dřevěných příborů od české značky Steeblo určitě zaujme každého, kdo si chce nosit svůj vlastní příbor a nechce cinkat kovem, ale s cenou 129,- Kč za kus je masivně ve stáncích a na festivalech nabízet určitě nebudou. Jednorázové dřevěné příbory mají řadu nevýhod: nejsou úplně funkční – lžíce je mělká a jejich cena je pořád dost vysoká (přes 1,- Kč za kus catershop.cz, pod 1,- Kč We-Straw).

S elegantním ”jednorázovým” řešením přichází česká firma ReFork se svými příbory z dřevní moučky, škrobu a minerálů. Jsou plně kompostovatelné a přitom se na jejich výrobu zpracovává odpad ze dřevařského průmyslu. Zároveň jsou teplotně odolné, až 100°C, nevýhodou je opět cena. která se pohybuje kolem cca 4,50 Kč za kus, což bohužel pořád nemůže konkurovat dřevoplastu (0,50 Kč), či bioplastu (0,70 Kč za kus, ecofol.cz).

Bioplastové příbory jsou zdravotně nezávadné, vyrobené z kukuřičného škrobu, vypadají jako ty plastové z ropy, ale mají jiné vlastnosti. Jsou kompostovatelné, obecně nejsou stabilní při vyšších teplotách. PLA aneb kyselina polymléčná (polylactic acid) vydrží jen 45°C a vylepšený materiál CPLA až 93°C, proto nejsou vhodné do mikrovlnné trouby ani do horkých nápojů.

Dřevoplast je kombinace dřevní drtě a plastu z ropy. Jedná se o stejný materiál (WPC), ze kterého se vyrábí terasová prkna. WPC je tepelně odolné, opakovaně použitelné, není kompostovatelné ani recyklovatelné, jeho nesmírnou výhodou je nízká cena. Příbory z dřevoplastu mají v názvu EKO, z hlediska odpadů jsou nejméně EKO variantou ze všech.

Možností jsou i jedlé příbory ze směsi cereálních mouček pečené ve formách, vyrábí se v Indii a nabízí je například jedlenadobi.cz. Je určeno i pro vegany, ale obsahuje lepek. Vzhledem k ceně (119,- Kč/10 kusů) a uhlíkové stopě se mi moc nezamlouvá. Ani mě neláká představa jíst příbor, přijatelnější je jedlé míchátko do nápoje, nebo malá jedlá lžička na zmrzlinu.

Jednorázové plastové talíře nahradí talíře vyrobené z papíru, nebo z bagasy – zbytku po výrobě cukrové třtiny. Oba materiály jsou cenově srovnatelné (kolem 1,- Kč za kus, ecofol.cz), ale bagasa má lepší vlastnosti co se týče odolnosti proti teplu a pevnosti.

Plastová brčka

Asi nejvíce mediálně a ve společnosti řešená jsou brčka. V ČR se jejich spotřeba odhaduje na 300 miliónů kusů za rok, což je přes 820 tisíc za den. Materiálů, ze kterých se vyrábějí neplastová brčka je mnoho, kromě již zmíněných kovových a těstovinových se jedná o slámu, bambus, bioplast, sklo, rýži a silikon. Srovnání vlastností nabízí následující tabulka, která je ochutnávkou z připravovaného e-booku, kde rozebírám jednotlivé materiály a jejich výhody a nevýhody podrobněji.

Skleněná a kovová brčka vyrábí více českých firem, například Steeblo, Bamboolik a Yoni. Cena vychází pod 100 kč za kus. Oba materiály jsou vhodné k dlouhodobému používání díky štetečku, kterým se snadno čistí, dají se dokonce mýt v myčce.

Z jednorázových produktů mají nejlepší kombinaci vlastností slámky, vyrábí je česká firma We-Straw a jejich cena je přibližně 2 Kč za kus. Levněji vychází brčko z bioplastu (PLA). PLA se však může zkroutit, začít prosakovat nebo dokonce začít hořet.

Plastové vatové tyčinky

Vatové tyčinky na čištění uší jsou jedním z příkladů, kde už nastalo mnoho změn. Na trhu i v běžných drogeriích jsou k dostání tyčinky na čištění uší s papírovým držátkem a bavlněnými/biobavlněnými koncovkami. Méně často se využívá bambusová tyčka, nebo dřevěná, kterou nabízí například česká firma We-Straw. Ekologické náhrady jsou funkčně srovnatelné, dokonce bych řekla i lepší než plastové tyčky (z těch často koncovka sjela, nebo se plast ohnul). Zajímavé jsou ceny. Zatímco v ekologicky zaměřených obchodech začíná cena biobavlněných tyčinek v papírové krabičce na 80,- Kč za 200 kusů, v drogeriích lze zakoupit shodně označený výrobek (odlišný výrobce) za 30,- Kč.

Na trhu existuje i možnost opakovaně použitelných (omývatelných) tyčinek na čištění uší, například Endles od Econea, což je sada v dřevěném pouzdru za 189,- Kč. Přiznám se, že tento zero-waste produkt ještě nepoužívám a díky tomuto článku začnu.

Plastové tyčky k balónkům

Sekce, která mě nejvíce udivuje. Všimli jste si, že v drogeriích už nenabízí balónky na tyčkách? Nevím, zda někomu chybí, já jsem si s nimy během posledních deseti let zažila spíš krušnější chvilky – opakovaně se mi stalo, že balónek unesl vítr na vozovku a ratolest za ním směle běžela.

Jako náhradu jsem zatím viděla nabízet tyčky z bioplastu na balonky.cz, jinak si umím představit i bambusové. Myslím si však, že tento produkt spíše postupně vymizí než by byl nějak masově nahrazován.

Produkty z oxo-rozložitelných plastů

Desítky let se u nás používaly sáčky na potraviny nebo plastové nákupní tašky, které svým označením – 100% rozložitelné – mohly mást veřejnost, že jde o ekologický materiál, který je kompostovatelný a šetrný k přírodě. Jednalo se však o plasty vyrobené z neobnovitelných zdrojů (PE) s aditivy, které obsahují těžké kovy (např. nikl a kobalt). Tyto plasty byly vytvořeny v době, kdy se ještě mnoho nevědělo o mikroplastech a tak se zdálo jako dobrý nápad vyrobit plasty, které se rozkládají rychleji. Jejich rozklad je více/méně chemický – rozkládají se za přítomnosti UV a kyslíku – proto oxo-rozložitelné plasty.

Již několik let jsou oxo-plasty na ústupu, místo nich si můžete pořídit (pokud potřebujete) pytle na odpad z kukuřičného škrobu. Igelitky už většina lidí vyměnila za znovupoužitelné látkové tašky. Igelitové sáčky však stále zůstávají problémem. Asi taky čekají na svůj zákaz. Na téma možností ekologických náhrad igelitových sáčků nabízím e-book zdarma ke stažení.

Obaly na jídlo "s sebou"

Jednorázové plastové nádoby na potraviny (např. obaly rychlého občerstvení) a nádoby na potraviny a nápoje vyrobené z expandovaného polystyrenu by si zasloužily dostat mnohem více pozornosti než brčka, jelikož:

polystyren má z plastů nejdelší dobu rozkladu – 10 000 let a více
krabičky na obědy jsou nerecyklovatelné (narozdíl od silnovrstvého polystyrenu)
v ČR jde o nejčastěji používaný typ balení jídel

V době pandemie jsem cíleně podporovala své oblíbené restaurace, aby měly šanci “přežít”. Často se jednalo o nákup pro celou rodinu (4-5 jídel), na který jsem si nosila znovupoužitelné krabičky. Byla jsem mile překvapena přístupem restaurací, nikdo mi z hygienických důvodů mé obaly neodmítl a některé podniky již začaly používat kompostovatelné krabičky – tedy papír potažený PLA. Nicméně i tak jsem na ulicích viděla mnoho lidí, kteří bezstarostně nesli svůj oběd v polystyrenu, až mi z toho bylo fakt smutno.

Polystyren může nahradit buď zmiňovaný papír/PLA, nebo u talířů zmíněná bagasa. Krabičky z bagasy jsou odolné proti vodě, tukům, řezům a nepromastí se. Navíc jsou příjemné na dotek, teplem se nedeformují, jsou kompostovatelné a jejich cena se pohybuje kolem 7 Kč za kus. Dalšími přírodními materiály, ze kterých se vyrábějí nádoby na jídlo jsou palmový list a dýha. U PLA je diskutabilní kompostovatelnost, která v řadě testů dopadla špatně. Ze srovnávacího testu kompostovatelnosti PLA a bagasy vychází bagasa mnohem lépe (prakticky jako papír).

V souvislosti s balením jídla bych ráda zmínila českou firmu REkrabička a Otoč kelímek, které zrealizovala myšlenku vratných obalů od jídel. Na stránkách Rekrabičky lze najít mapu restaurací, kde je možné si nechat jídlo zabalit vratné krabičky. Za REkrabičku zaplatíte vratnou zálohu 80,- Kč a vrátíte ji u kteréhokoliv partnera, nebo ji používáte stále dokola (necháte si ji zase naplnit).

Co se stane po 1. červenci 2021?

Jak jsem konstatovala v úvodu, zákon zatím nebude. Ale i tak jednou platit začne a stále více lidí bude používat kompostovatelné, nebo opakovaně použitelné obaly na úkor těch jednorázových plastových. Více lidí se bude chovat zodpovědněji a udržitelněji.

Author:

WASTEmANKA

Podpořte udržitelný svět!

Umožňujeme lidem trvalý, bezplatný a snadný přístup k informacím o zero waste. Děkujeme, že podporujete naši práci.

Článek Zákaz jednorázových plastů není priorita? se nejdříve objevil na Zerowasters.

Cestování na lehko

Amálie Knotová — Tue, 15 Jun 2021 13:57:33 +0000

Představa cestovatele se třemi kufry naplněnými k prasknutí, který už na letišti v domovině srká kávu z jednorázového kelímku a pojídá hranolky z plastového tácku není nic pro mě.

Ať už jedu na víkend pod stan nebo na 3 měsíce cestovat po Spojených státech, snažím se cestovat nalehko a s minimální tvorbou odpadu. Ušetřený prostor, váha a taky naše planeta je velkým plusem. Tohle je můj seznam zero waste a minimalistických tipů, se kterým cestuji a kterým se můžete inspirovat.

Cestuji ideálně na lehko, minimalisticky a bez odpadu.

Drogerie

Tuhé mycí produkty – Mýdlo, šampon, odličovač, vše se dá sehnat v pevné formě. Kdo by nechtěl používat produkt o velikosti makronky nebo pralinky. Ano tak malé mohou produkty být a vydrží na spotřebu déle. Lepší než s sebou brát velké plastové láhve s každým produktem. I když produkt spotřebujete, budete nosit menší váhu, ale ne menší objem.

Dóza nebo speciální pytlík – Na tuhé a po použití mokré produkty jsou vhodné obaly, které nepropustí vodu. Jako například hliníková dóza nebo speciální pouzdro, ve kterém navlhčené mýdlo dokonce uschne. Lze ho sehnat v outdoorových obchodech.

Malé cestovní balení – Prodávají se u kas v drogeriích a je v nich produkt na pár použití. Pokud máte oblíbenou tekutou drogerii, které se nechcete na svých toulkách vzdát, naplňte si tyto malé obaly svými produkty znovu a znovu. Hlavně si na místě dovolené nemusíte kupovat celé nové produkty, které jak známo stejně nestačíte vypoužívat.

Zubní pasta – Ta se bude do malé cestovní tuby špatně přendávat, že? Mám tu osobní super tip. Obal na kontaktní čočky! Dva kalíšky, které po naplnění po okraj, při troše skromnosti, vydrží přes týden. Nebo doporučuji zubní tabletky. Nepotřebujete ani vodu a když je rozkousáte, začnou pěnit jen díky slinám.

Multi líčidla – Aneb která žena nechce dobře vypadat i na cestách. Tvářenka, stín na oči a barva na rty v jednom jsou skvělé na ušetření místa. Po takovém multi líčidle jsem sáhla v obchodě s přírodní kosmetikou.

Jídlo

Láhev na pití – Vlastní z pevného plastu nebo skla jsou super, ale pronesete se s těžkým materiálem. Skládací lahev, kterou lze smotat, nikdy nezabere místo. Mění totiž velikost podle objemu vody v ní.

Voskované ubrousky – Znovupoužitelné a vlhkým hadříkem otíratelné. Na chleba s řízkem, na sušenky, na jablko, ale i na raw tyčinky. To poslední je moje vychytávka, kdy jsem voskovaný ubrousek rozstříhala na menší kusy. Tyčinky, ať domácí nebo koupené v bezobalovém obchodě, do nich zamotám a převážu gumičkou.

Krabičky – Donesu si jídlo, ale můžu si i odnést třeba z trhů, jídelen, nebo když nedojím v restauraci. Když do ní nemám, co dát za pokrm, uložím do ní drobné věci, které by se mi jinak rozprchly po zavazadle. Nebo existují (a já si na ně dělám zálusk) skládací krabičky ze silikonu.

Vlastní příbory – Pokud si vezmu jídlo do krabičky s sebou, musím ho také něčím sníst. Můžete si vzít příbory ze svého příborníku, nebo si pořídit lehké dřevěné na cesty či kovové skládací.

Oblečení

Kapsulový šatník – Neboli pár kousků, které k sobě jdou a v různých kombinacích je nosit dokola. Nemusíte mít vyloženě takový šatník doma, ale je dobré si ho balit na cesty. Možná po návratu z dovolené zjistíte, že víc kusů oblečení opravdu nepotřebujete.

Velká šála – Multifunkční záležitost, která se vždy hodí. Módní doplněk, teplá šála, deka na zachumlání. Podle situace ji využívám tak či tak.

Na závěr už stačí jen popřát Bon Voyage!

Nech se inspirovat průvodcem ekologického cestování od Domu zahraniční spolupráce.

Author:

Amálie Knotová

Chci dostávat novinky ze světa zero waste!

Podpořte udržitelný svět!

Umožňujeme lidem trvalý, bezplatný a snadný přístup k informacím o zero waste. Děkujeme, že podporujete naši práci.

Článek Cestování na lehko se nejdříve objevil na Zerowasters.

Jahodový džem podle Zuzky

Anna Veselovská — Fri, 11 Jun 2021 10:05:58 +0000

Během mé zavařovací kariéry jsem prošla všemi fázemi. Od té první, kdy člověk v obchodech plaše sahá po želírovacích cukrech a drží se skálopevně poměrů na sáčku až po zavařování bez cukru. Nakonec jsem zakotvila někde uprostřed a to z jednoho jediného ryze praktického důvodu. Džemy bez cukru se mi ve špajzu neustále kupily. Jednoho dne jsem došla k objevnému zjištění, že takové zavařování mi je se třemi dětmi naprosto k ničemu a rozhodně nepomůže harmonii ani ve vesmíru ani v naší rodině.

Prověřená zlatá střední cesta se ukázala být tou pravou.

Pojďte si zajamovat s jahodami!

Nejpracnější je odstopkovat jahody, pak už je to šup šup. Fígl je v chia semínkách, které krásně zrosolovatí a v prášku z mořské řasy agar agar, který džem zahustí. Agar agar je vlastně taková veganská želatina. Funguje stejně. Je bez vůně a chuti. Ať už budete džem sladit jakýmkoliv sladidlem, přidávejte ho postupně a ochutnávejte. Je těžké napsat recept na džem, protože v každé rodině je hranice toho, co je akorát sladké, jinde. Množství sladidla ať už cukru, medu nebo čekankového sirupu si určete sami podle sladkosti jahod. A nezapomeňte na sůl! Ta by neměla chybět v žádném džemu, protože vytáhne sladkou chuť a není potřeba tolik sladit. Některému druhu ovoce sůl stačí. Dělala jsem třeba báječný džem z třešní a ten opravdu nebylo potřeba jinak doslazovat. Prý to jde i s plně zralými meruňkami. To ale bohužel ještě nemám vyzkoušeno.

Připravte si:

3500 g jahod bez stopek
15 kapek vanilkové esence
6 zarovnaných lžic chia semínek

malá lžička soli
8 g prášku agar agar
200 ml vody

Jak sladit:

200 – 600 g cukru a/nebo čekankového sirupu a/nebo medu

Postup:

Jahody dejte do velkého hrnce, přidejte vanilkovou esenci a rozmixujte tyčovým mixérem (výsledek bude řidší) nebo rozmačkejte (výsledek bude hustější). Pak přidejte chia semínka a přiveďte k varu, stáhněte plamen na minimum. Přidejte vybrané sladidlo nebo jejich kombinaci, sůl a za občasného míchání nechte probublávat asi 3 minuty.

Mezitím si rozmíchejte agar agar s vodou a také přiveďte k varu. Za stálého míchání vařte na mírném plameni 5 minut. Nakonec přidejte k jahodám a vařte společně ještě pár minut.

Ihned plňte do čistých vyvařených skleniček a zavíčkujte. Na tento recept spotřebujete asi 20 skleniček o objemu 250 ml. Důležité je při plnění nepokapat hrdlo skleničky a používat jen čisté naběračky a lžíce. Džem ještě zavařte. Já to dělám buď v myčce nebo v troubě.

Džemu s agarem to může někdy trochu trvat, než ztuhne. Většinou se tak uděje, jakmile úplně vychladne. Mělo by to být nejpozději do druhého dne.

Poznámka od Anny:

Zuzka do svého života naprosto přirozeně obsáhla principy udržitelnosti, zero waste a smysluplného života. Možná by se teď bránila, že od svých zásad na některých místech upustila. Ale to je jak kapka v moři v celkovém způsobu jejího života, bydlení a vedení domácnosti. Však to posoudíte sami. Když začnete listovat kuchařským blogem www.varenipodlezuzky.com, nejednou narazíte na zmínky o tom, jak zužitkovat vedlejší produkty při vaření nebo uspořit energii hromadnou přípravou a překvapí vás, kolik surovin pochází ze zahrádky. Přitom nejde o žádnou eko paniku a dogma. Zuzka je v tom doma, tak se nechte inspirovat.

Author:

Anna Veselovská

Připravila Anna Veselovská ve spolupráci se Zuzkou Čítkovou a jejím blogem Vaření podle Zuzky.

DALŠÍ RECEPTY K OCHUTNÁNÍ:

První kroky ke kvašení

aneb jednoduché pickles S kvašením se roztrhl pytel. Internet hovoří o…

Zero waste ke svačině

Možná si potrpíte na designové krabičky a možná si svačinu…

Domácí letní osvěžení

zdravě a bez obalu, z vaničky i ze dřívka Ležím…

Jahodový džem podle Zuzky

Během mé zavařovací kariéry jsem prošla všemi fázemi. Od té…

Chci dostávat novinky ze světa zero waste!

Podpořte udržitelný svět!

Umožňujeme lidem trvalý, bezplatný a snadný přístup k informacím o zero waste. Děkujeme, že podporujete naši práci.

Článek Jahodový džem podle Zuzky se nejdříve objevil na Zerowasters.

Bezobalový nákup z pohledu prodavačky

Amálie Knotová — Tue, 23 Feb 2021 14:30:22 +0000

Pro nezasvěcené může bezobalový nákup znít jako něco velmi zvláštního. Než jsem v bezobalovém obchodě začala nakupovat, připadal mi spíš jako inovativní pohled na problematiku odpadů stylem, kterým nakupovaly naše prababičky. V takovém nakupování jsem nakonec objevila kouzlo. Mohu koupit, kolik chci. Nemusím vybírat z milionu tvarů chuťově těch samých pšeničných těstovin a mohu za sebou zanechat menší ekologickou stopu. Nadšení mě dovedlo až za kasu Bezobalu. Pozorovat první nákupy nových zákazníků, kteří si sami z násypníku nasypou cizrnu nebo si namelou své čerstvé arašídové máslo, je jako vidět malé děti dělat první krůčky. Zpočátku jsou nejistí a několikrát se obrátí na zkušeného s podržením (nádoby), ale pak si začnou být jistí v tom, co dělají, a začnou objevovat další věci v místnosti. Jo dítě je v každém z nás celý život.

V bezobalové prodejně můžu nakoupit přesně kolik chci.

Prvně v obchodě

Již na první pohled při vstupu na prodejnu je vidět, kdo je zběhlý bezobalák a kdo na výzvědách poprvé. Ostřílení matadoři vstoupí, pozdraví, zamíří rovnou k váze obalů a nesměle jdou po svých oblíbených surovinách. Nováčci nejistě vstupují, zvědavě se rozhlíží a setrvávají v blízkosti únikového východu. Pokud mám za kasou čas a zrovna někoho neobsluhuji, vyrážím svižným krokem a úsměvem na rtech zákazníkovi představit naše bezobalové království. Má první otázka po pozdravu zní: “Chcete s něčím poradit?” Odpovědí mi je: “Já jsem tu poprvé,” a mnohdy dodají: “Vzala jsem si ale nějaké vlastní nádoby.” V tuto chvíli, ať už s nádobami nebo bez, směřuji nakupujícího k váze na obaly. Pokud člověk není vybaven vlastními sklenicemi, my jsme vybaveni za něj a nabídneme erární a řádně vymyté. Pak názorně ukážu, jak takovou sklenici zvážit a nalepit štítek s její hmotností. Následně nechám zákazníka vytvořit vlastní štítek na další nádobu. Jak se říká, dej člověku rybu a nasytíš ho na celý den. Nauč ho rybařit a nasytíš ho na celý život. Tady tomu není jinak.

Vzhůru mezi regály, tedy násypníky

Nyní je čas na seznámení s prodejnou, nasměrování na dotazované produkty a pár drobných upozornění, například že se produkty nemají míchat a mají se využít kelímky na jednotlivé položky, které se mohou míchat až u mě na kase kvůli vážení. A může se začít šopovat. Ještě tedy upozorním, že se na mě může s čímkoliv obrátit. Kolikrát se jdu po prodejně projít, zjistit, co kde aktuálně chybí, a podívat se, jak si nakupující poradil s lopatkovníkem a nandaváním mouky do sklenice. Dotazy přichází všelijaké od: “Opravdu tu lufu mohu dát do kompostu?” po: “Která rýže se vaří nejrychleji?” Ráda se zákazníkem prohodím i pár slov. Přeci jen čas tu plyne trochu pomaleji než v supermarketu. Debatujeme nad vším možným od významu bio produktů přes doporučení šamponů tekutých nebo tuhých po dávkování pracího prášku do pračky nebo co mají v nabídce jiné bezobalové obchody.

Čas tu plyne pomaleji než v supermarketu a rozhovory jsou běžnou součástí nákupu.

Co máte v tom pytlíku?

Kasa je poslední místo putováním po bezobalovém obchodě. Zákazníci mi obvykle sami říkají, co si nabrali do sklenic, dóz, krabiček, lahví, sáčků, pytlíků a mohla bych ještě pokračovat. Zde přichází na řadu ony štítky s hmotností nádoby. Obal, tentokrát již plný, postavím na váhu u kasy a čtečkou pípnu čárový kód na štítku. V tu chvíli se mi v systému objeví samotná váha suroviny. Jak geniální že? Neplatit za obal, ale čistě za produkt. Ale jak je to s věcí, která se už v obalu prodává? Sklo, ve kterém jsou mléčné výrobky, pomazánky nebo marmelády jsou prodávané s cenou navíc. Obaly jsou zálohované, takže kdo sklo vrátí, ušetří na svém nákupu. Zálohované sklo má pro nás význam ve znovupoužívání stávajících věcí, namísto recyklace a spotřebě většího množství energie při výrobě nových obalů než při vymytí nádob. Také mi zákazník během markování hlásí koláč, který si teprve vezme z pečivové poličky, nákup zaplatí, bere si svoji svačinu do úst a s prvním zakousnutím a úsměvem se loučí u vchodu. Ještě na něj volám: “Dobrou chuť.” Tohle by se mi u jezdícího pásu v supermarketu nestalo.

A má to vůbec cenu nakupovat do sklenic?

Odpověď je jednoduchá: Ano. A abych tady nestřílela jen plané hlášky nebo velká čísla hmotnosti odpadků v oceánu, Bezobalu má věc, který význam bezobalovosti dokáže. Tím je obalová kalkulačka. Po jejím spuštění si lze vybrat, jestli chcete spočítat ušetření obalů v bezobalovém, nebo běžném obchodě. Při zadání ceny nákupu z bezobalového obchodu, vyjde, kolik gramů obalů ušetříte na našich prodejnách. V běžném obchodě se naopak zadává počet vlastních přinesených pytlíků třeba na pečivo nebo nákupní tašku, kdy na konci vyjde, jaká je hmotnost ušetřených obalů. Nepoměr, že? Já z toho sama byla překvapená. Někdy se mi na prodejně stane, že se zákazníkem argumentujeme nad významem obalů. Odkážu ho tedy právě na naši bezobalovou kalkulačku. Nevěříte, že by to mohl být takový rozdíl? Přesvědčte se!

Author:

Amálie Knotová

Podpořte udržitelný svět!

Umožňujeme lidem trvalý, bezplatný a snadný přístup k informacím o zero waste. Děkujeme, že podporujete naši práci.

Článek Bezobalový nákup z pohledu prodavačky se nejdříve objevil na Zerowasters.