plýtvání Archivy - Zerowasters

Kouzlo s domácím odpadem

WASTEmANKA — Wed, 14 Apr 2021 18:51:51 +0000

„Můžu to vyhodit?” ptám se svého 11ti letého syna a ukazuji přitom na krabičku od hodinek s plastovým okénkem. Zablýsklo se mu v očích a bylo jasné, že má nápad a o věc evidentní zájem. Do večera z krabičky vyrobil barevné stínítko na lampičku v posteli, takže má vlastně nové noční světélko. A tak je to u nás často. Přemýšlíme, co s odpadem, jak mu vdechnout druhý život, k čemu by se mi mohl ještě hodit. Každou věc raději dvakrát obrátím a pokud nic nevymyslím, tak se ještě zeptám syna. Co je pro mě odpad, je pro něj často hotový poklad.

Poklady z tašky

Syn má na odpad, který se mu líbí velkou bezednou tašku, říkáme jí výrobní taška. Když má synek kreativní chvilku, tak se ponoří do své tašky a začne vyrábět – vytáhne tu kelímek od jogurtu, tu kovový stojánek od rozbité aromalampy a třeba knoflík, zkrátka vše, co se mu hodí na splnění jeho bujných představ. Je nádherné ho v těch chvílích pozorovat a napjatě čekat, co z toho vlastně bude. Můj syn totiž umí vytvářet z domnělého odpadu věci, které mají vyšší hodnotu, umí upcyklovat.

Začátky naší upcyklace

Nebylo to tak vždy, na vyrábění z odpadu jsme přišli jednou náhodou v truhlářské dílně pro děti, kde byla bedna s odřezky dřeva. Bedna byla plná různě velkých hranolků, podivně vykrojených tvarů, nesourodých tyček, koleček a odkrojků, zkrátka odpadních zbytků pana truhláře.

Pro jednoho odpad, pro druhého poklad.

Každý účastník „výroby” dostal kladívko, hřebíky, podložku a vše ostatní si musel najít v bedně. Nejprve jsem tomu nedávala moc šanci, synovi bylo pár let a byl to pro něj velký úkol. Dlouho se bednou probíral, prozkoumával a otáčel v rukách spoustu kousků dřeva, ale nakonec jich pár vybral, poskládal na sebe a řekl, že to bude kočička. A byla!

Od té doby začal zachraňovat různé předměty, které jsem chtěla vyhodit a sbírat tak materiál do své „bedny”. Já ho v takových aktivitách ráda podpořím, jelikož kromě zachraňování odpadu, rozvíjí svou kreativitu, samostatnost, často i ušetří peníze, protože nemusíme kupovat novou věc, ale hlavně má z vyrobené věci vždy velkou radost.

Upcyklovat kreativně, nebo prakticky?

Sama to mám nastavené trochu jinak. Nehromadím věci v tašce, fandím minimalismu v bytě (i když by to třeba návštěvy nepoznají) a nechci skladovat nic do budoucna, jen tak. Já musím předem vědět k čemu se ta konkrétní věc bude hodit. Většinou se liší i způsob využití odpadů, moje upcyklované věcičky musí být praktické, zatímco syn často vyrábí spíše umělecká díla. Ale radost ze všeho vyrobeného mám taky.

Není třeba hromadit na horší časy. Stačí využít to, co už doma mám.

V únoru třeba sbírám vaničky od masných výrobků, protože vím, že poslouží jako klíčící nádobky a perfektní skleníčky na předpěstování zeleniny. Na podzim jsem dělala zahradní nábytek z dřevěných palet a za poslední 2 týdny jsem z kartonu vyrobila stojánek na barvy, dětem jsem vyrobila robůtka a už pár dní mám na stole roztržené punčošky, ze kterých bude houbička na mytí nádobí!

V obchodě upřednostňuji výrobky pro jejichž obal budu mít další využití. Když si mohu vybrat, zda koupit kávu v nerecyklovatelném plastu, nebo ve dřevěném soudku, neváhám a beru soudek.

Nic nového pod sluncem?

Možná jsem Vám připomněla staré časy, kdy bylo otázkou nutnosti si umět vyrobit, předělat, nebo obnovit cokoliv z mála. Jenže to, co bylo v dobách nedostatku otázkou nutnosti, jsme rádi zapomněli v době hojnosti. Zlenivěli jsme.

Proč si věci obnovovat, předělávat, když si mohu dovolit koupit si věci nové? A právě to, že si je mohu koupit, bylo dlouhou dobu známkou, že „na to mám” a cítím se bohatší, nebo mě tak i ostatní vnímají – s větším respektem. Já si myslím, že takové uvažování je povrchní, sobecké a krátkozraké. Naše hojnost je vykoupena tím, že bereme na úkor budoucnosti, drancujeme přírodu, neobnovitelné zdroje mizí v nenávratnu a my vyrábíme víc věcí a obklopujeme se jimi, ale štěstí v nich nenajdeme.

Naše hojnost je vykoupena tím, že bereme na úkor budoucnosti. Je na čase zpomalit.

Je na čase zpomalit všudypřítomný konzum, oživit moudrost našich dávných předků a vědomě si zvolit sice mnohdy složitější cestu, ale zato trvale udržitelnou. Cestu, po které se nebudou muset bát jít naši potomci. Každá věc, kterou obnovíme, upcyklujeme, opravíme pomůže zmírnit náš negativní vliv na životní prostředí.

Nemusíte nikam chodit. Když se rozhlédnete, tak kolem sebe najdete spoustu užitečných surovin k výrobě potřebných věcí, jen se na ně musíte podívat trochu jinýma očima.

Author:

WASTEmANKA

Podpořte udržitelný svět!

Umožňujeme lidem trvalý, bezplatný a snadný přístup k informacím o zero waste. Děkujeme, že podporujete naši práci.

Článek Kouzlo s domácím odpadem se nejdříve objevil na Zerowasters.

Plejtvák obrovský do lednice nepatří aneb vařením proti plýtvání

Anna Veselovská — Tue, 19 Jan 2021 16:49:37 +0000

Jako praktikující zero wasteři často hlásáme, že není třeba zahlcovat svoje garáže, skříně a vlastně ani hlavy a životy přílišným množstvím věcí. Jenomže ono se to někdy povídá. I když si vycvičíte metaforickou gorilu, která nepouští do vašeho světa zbytečnosti, jak píšeme v zero waste výzvě, stejně to chce trochu invence navíc. Gorila umí bez skrupulí odmítat reklamní propisky a kalendáře a ubezpečí vás, že byste v nových šatech vypadala kouzelně, než něžně dodá, že už máte doma troje, ale při nákupu jídla na víkend se jí občas vaří mozek v hlavě.

Nekupovat zbytečnosti a neplýtvat jídlem, to může být skutečná škola. Nákupům a vaření se jeden většinou nevyhne, do hry se dostávají skladování a expirace a co kolikrát kartami míchá nejvíc, je nevypočitatelný apetit ostatních členů domácnosti. Ale stojí za to, naučit se plýtvat co nejméně. No dvacku byste do koše jen tak nehodili, ne? I práce zemědělce a dlouhé hodiny slunečního svitu nebo litry vody, se do koše zahazují jen s těžkým srdcem.

Za plýtváním stojí zbytečné a přílišné nakupování a někdy nedostatek kreativity při vaření z toho, co už doma mám.

Nekupovat zbytečnosti a neplýtvat jídlem, to může jít taky snadno. Zodpovědně jsem se zamyslela a nazvala bych se v této oblasti profesionálem. Ale tím se nechci až tak chválit. Svůj podíl na tom mám a zbytek dělají ideální podmínky. Popíšu vám víc, ale slibte mi, že na sebe nebudete příliš kritičtí. Zvlášť jestli v oblasti „podmínky“ máte bohatě naloženo.

Jak neplýtvat

Každá mince má dvě strany. Je to neveselé, když z kelímku v koupelně trčí jediný zubní kartáček. Pro účely neplýtvání je to ale dost výhoda. Já jsem ten, kdo nakupuje i jí. K dispozici mám vcelku prostornou lednici s mrazákem. Nic z ní nemůže záhadně mizet, takže mám přehled. A 80 % jídel vařím přirozeně tak, že to vede k účinnému spotřebovávání zásob

K mání jsou totiž různé způsoby, jak plánovat jídlo a vařit. A z pohledu plýtvání je velký rozdíl mezi tím, jestli vaše pokrmy mají konkrétní uznávané názvy a přesně dodržujete seznam potřebných ingrediencí, které si chodíte před vařením kupovat, nebo jestli plánování a přemýšlení naplno zapínáte hlavně v obchodě a nakoupíte tak, aby se ze surovin dala snadno vařit různá jídla.

Jsou dva týmy kuchařů, ty co plánují a nakupují přesně podle seznamu a ty co nakupují základní suroviny a vaří z nich různé variace.

Kořenovka

Kořenová zelenina se dá velice dobře skladovat a lze ji použít na různé způsoby – do polévky, do boloňské omáčky, vynikající je restovaná strouhaná kořenovka třeba se špeclemi a sýrem, hranolky z kořenovky přihazuji k pečeným bramborám, mrkev za syrova do salátu, celer povařím s bramborem na pyré. Z uvedených pokrmů plánuji jen boloňskou, na kterou je potřeba čerstvé mleté hovězí. Ostatní jídla můžete připravovat hned, jak vás napadnou a většina je současně ideální i ke zpracování zbytků.

Boloňské hody

Zůstaňme u té boloňské omáčky. O kvalitě výsledku rozhoduje čas. Chutě se musí prolnout. I když je mleté maso hotové za půl hodinky, omáčku pomalu dusím třeba 3 hodiny. Proto jí nikdy nedělám jednu dvě porce, ale uvařím jí plný hrnec. Za čerstva ochutnávám s fresh pastou, druhý den mě čeká příprava bešamelu a zapékání lasagní.

Porce hotových lasagní i naporcovaný zbytek samotné omáčky putuje do mrazáku. A to je další příležitost k zamezení plýtvání. Když nestíháte spotřebovávat už hotové jídlo, zmrazte ho. Jednou za nějakou dobu (třeba za 2 měsíce) si udělejte týden péče o mrazák. Snažte se sníst už připravená zamražená jídla, nebo si připravit něco ze zmrazených ingrediencí, které jsou v mrazničce už delší dobu. To samé prospěje jednou za čas i vaší spíži nebo komoře.

Když nestíháte jídlo spotřebovat, zmrazte ho!

Vítr inspirace fouká od italských břehů

Kouzlo přípravy italských těstovin spočívá v jednoduchosti. Italové s počtem ingrediencí šetří. Olivový olej, česnek, feferonky. Olivový olej, česnek, cuketa. Olej, pančeta, vejce. Navrch často sýr. Je to inspirující. Do obchodu to nemám nejblíž a nejen proto, chci mít vždy možnost uvařit něco rychlého, snadného, ale chutného buď ze surovin, které mám doma po ruce. Ideální jsou italské těstovinové variace, nebo jimi inspirované vlastní kombinace (např. baby špenát, zázvor, kokosové mléko).

Inspirujte se a nechte se vést vlastními nápady.

Další variantou jsou suché potraviny, zejména luštěniny, které s oblibou kombinuji s kvašenou zeleninou. Sušení i kvašení, to jsou staletí známé způsoby, jak skladovat potraviny. A když skočíme k modernější stravě, je tu kuskus a quinoa, které chutnají skvěle se sto plus jednou kombinací zeleniny a hub, které stačí krátce orestovat a jinak jim nechat jejich přirozenou chuť.

Peču, pečeš, pečeme

Pečení, zapékání, rozpékání, tři sloky písničky o tom, jak neplýtvat. Ano, i pečení jako takové. Já třeba už celou dekádu peču domácí chleba i housky a další pečivo. A jak to pomáhá neplýtvat? Čerstvé pečivo je snad nejčastější položkou, pro kterou se člověk jen tak staví v obchodě. Ale většinou neodchází jen s ním. Domácí pečení mi pomohlo tuhle první příčku úplně škrtnout, takže mé kroky do obchodu vedou nejčastěji kvůli čerstvé zelenině.

Zapečeno

Při zapékání se leccos snese – do zapečených brambor nebo těstovin uplatníte zbytky sýrů nebo šunky stejně dobře, jako náhodnou zeleninu (cuketu, kořenovku, brokolici). Jen těžko vám někdo vytkne, že to není legitimní. Ať vám někdo dokáže, že brokolice není součástí receptu! Quiche, pizza nebo listový koláč na slano jsou ideálními adepty ke spotřebování zavadlých pórků, přebývajících půlek cibulí, posledních plátků uzenin a sýrů a kousků feferonek nebo sušených nakládaných rajčat ze dna skleniček.

Něco v lednici přebývá? Šup s tím do pekáče!

Znovuzrození

Člověk by řekl, že horký vzduch osychající pečivo spíš pohřbí, ale není to tak. Stačí plátek másla a chvilka v troubě a je tu akční nabídka. Když se do toho pustíte hned, spálíte si pusu, když pozdě, zlomíte si zub. Ale v té chvilce mezi tím, je každý toustík nebo houstička krásně křupavý, voňavý a křehký. Spoustu polévek posune o třídu výš posyp z restovaných semínek nebo – bingo, krutony! Druhý život může dostat třeba i vánočka nebo mazanec. Před svátky má člověk velké oči a peče a peče… Stačí trocha mléka, rozšlehané vejce a máslo a oživíte v troubě i zbytek vánočky. Takto znovuzrozenou ji můžete jíst další dva tři dny.

(Z)můžeme toho hodně

Fintiček a vychytávek k neplýtvání by bylo na pěkně dlouhý seriál. Nabídla jsem vám pár těch “svých” z oblasti vaření a nakupování, protože mě to v kuchyni baví. Ideálně se ale koukněte i na obecné rady o tom, jak se připravovat na nákup nebo skladovat potraviny. Ty najdete pěkně po kupě na webu Zachraň jídlo. Také jsou tam dost alarmující čísla o tom, kolik potravin se vyhodí. Kdyby vás to rozhodilo, prožijte to naplno a pak se pusťte do vaření proti plýtvání.

Author:

Anna Veselovská

Podpořte udržitelný svět!

Umožňujeme lidem trvalý, bezplatný a snadný přístup k informacím o zero waste. Děkujeme, že podporujete naši práci.

Článek Plejtvák obrovský do lednice nepatří aneb vařením proti plýtvání se nejdříve objevil na Zerowasters.