A to je vlastně i základní myšlenka tohoto textu a také důvod, proč mi tak bytostně vadí, že se užívá termín recyklace tam, kde se má mluvit pouze o třídění neboli separaci. Při této záměně se totiž záměrně matou i lidé, kteří věří, že vše, co dají do barevných kontejnerů, následně najde své nové využití a tak tomu bude stále dokola, a že to je vlastně už ta cirkulární ekonomika.  Jenže tak to opravdu není. Z  vytříděného komunálního odpadu se doopravdy zrecykluje asi pouze polovina, zbytek skončí na skládkách či malé procento ve spalovnách. (doložit zdrojem) Jak popisuje Jana Jebavá ve svém textu, „nakládání s odpadem je obchod jako každý jiný, tržní hodnota vytříděné suroviny se odvíjí od poptávky a ta je často velmi nízká, například proto, že firmy nejsou nijak motivované využívat recyklovanou surovinu místo primární, která je vyjde levněji.“A jak je to tedy s těmi vytříděnými plastovými obaly, které jsem zmiňovala na začátku mého textu? „V ČR se podle údajů Eko-komu podaří vytřídit kolem 70 % plastových obalů. Z nich se však po dotřídění na lince odešle k dalšímu využití asi polovina, především PET lahve, část je použita jako tuhé palivo v cementárnách a spalovnách a odhadem asi pětina skončí na skládce, protože dosud to u nás bohužel často bylo ekonomicky výhodnější. Reálně tedy u nás recyklujeme asi 35 % plastových obalů “.