legislativa Archivy - Zerowasters

Legislativa (bio)plastů

Zuzana Janglová — Mon, 18 Nov 2024 09:41:42 +0000

V Evropské unii je používání bioplastů regulováno, přičemž některé druhy plastů, včetně bioplastů, jsou omezené nebo zakázané kvůli jejich dopadům na životní prostředí a nejasným podmínkám rozkladu. Legislativa v této oblasti se zaměřuje na ochranu životního prostředí a snahu snížit znečištění plasty včetně těch, které jsou označovány jako biologicky rozložitelné (14). I když Evropská unie podporuje vývoj udržitelných alternativ k tradičním plastům, současná legislativa se snaží zamezit zavádění neefektivních či klamavých řešení.

Zakázané druhy (bio)plastů v EU a ČR

Evropská unie zavedla Směrnici o jednorázových plastech (SUP – Single-Use Plastics Directive) (15), která byla schválena v roce 2019 a platí od 3. července 2021 (16). Tato směrnice zakazuje některé druhy jednorázových plastových výrobků a přímo se dotýká i bioplastů. V České republice na ni navazuje zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí č. 243/2022 Sb. (20).

Zákon zakazuje uvádět na trh tyto výrobky a materiály:

vatové tyčinky
příbory (vidličky, nože, lžíce, jídelní hůlky)
talíře
brčka
nápojová míchátka
tyčky k uchycení a podpěře balónků
nádoby na potraviny vyrobené z expandovaného polystyrenu
nádoby na nápoje vyrobené z expandovaného polystyrenu
nápojové kelímky vyrobené z expandovaného polystyrenu, včetně jejich uzávěrů a víček
výrobky z oxo-rozložitelného plastu

Zakázané oxo-degradabilní plasty jsou typem plastů, které obsahují přísady urychlující jejich rozklad na mikroplasty vlivem kyslíku, světla a tepla. Tyto plasty byly dříve považovány za ekologickou alternativu, ale vědecké studie ukázaly, že se v přírodě nerozkládají úplně, nýbrž se štěpí na mikroplasty, což způsobuje další znečištění. Směrnice SUP zakazuje oxo-degradabilní plasty v celé EU, včetně jejich použití v jednorázových produktech zakázaných v Česku stejným zákonem. Jsou to plastové příbory, talíře, brčka, vatové tyčinky, nápojová míchátka, držáky na balonky a další výrobky jako jsou polystyrenové obaly (15).

Zákon také ustanovuje povinnost výrobcům vybraných plastových výrobků provádět osvětovou činnost zaměřenou na informování konečného uživatele a změnu spotřebitelského chování za účelem snížení množství odpadu z vybraných plastových výrobků jím uváděných na trh, kterého se koneční uživatelé zbavují mimo místa určená k jeho odkládání.

Tato povinnost se týká výrobků:

tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
předvlhčené ubrousky pro osobní hygienu a péči o domácnost
balónky
hygienické vložky, tampony a aplikátory tamponů

Zajímavostí je, že výrobce je povinen v rámci osvětové činnosti informovat konečné uživatele zejména prostřednictvím informačních kampaní o:

dostupnosti opětovně použitelných alternativ a systémech opětovného použití výrobků
negativních dopadech zbavování se odpadu z vybraných plastových výrobků mimo místa určená k jeho odkládání na životní prostředí
dopadu nevhodných způsobů zbavování se odpadu z vybraných plastových výrobků na kanalizační síť

Globální smlouva o plastech

Globální plastová smlouva/úmluva (Global Plastics treaty) je mezinárodní dohoda, kterou vyjednává 175 zemí. Proces byl zahájen v březnu 2022, kdy Shromáždění OSN pro životní prostředí přijalo rezoluci o vývoji právně závazného nástroje pro znečištění plasty, včetně mořského prostředí. Rozhodující je komplexnost, která zahrnuje opatření v průběhu celého životního cyklu plastů, od návrhu výrobku až po výrobu a nakládání s odpady.

Země usilují o to, aby byla smlouva vyjednána do konce roku 2024 (21). Podle Greenpeace ČR je to jediná cesta, jak omezit globální plastové znečištění (22). Inger Andersen, výkonná ředitelka Programu OSN pro životní prostředí (UN environment programme), uvedla, že dohoda je nejdůležitější mezinárodní multilaterální environmentální dohodou od Pařížské klimatické dohody.

Smlouva je navržena tak, aby pomohla každé zainteresované zemi najít způsob, jak snížit a následně zastavit škody způsobené znečištěním plasty. Každá země může využít Globální smlouvu o plastech k podpoře úsilí o snižování plastů, které nejlépe vyhovuje jejím potřebám. Smlouva zároveň vytváří standardní globální rámec, kterým se může propracovat každá země, takže úsilí je koordinované a efektivní.

Globální smlouva o plastech zajišťuje:

Snížení produkce plastů a nahrazení nejvíce škodlivých plastů a jejich aditiv.
Ukončení znečišťování plastem – od výroby až po likvidaci.
Postupný zákaz zbytečných jednorázových plastů.
Zákaz vědomého přidávání mikroplastů do výrobků.
Celosvětový cíl pro snížení výroby plastů, který slouží jako kolektivní měřítko, doplněný jasnými, závaznými cíli a postupy pro každou zemi k dosažení potřebného snížení.
Zavedení zásady „znečišťovatel platí“, která zavádí inovativní zdroje financování na pokrytí nákladů na spravedlivou implementaci Plastové úmluvy.

Plast je past, Greenpeace ČR

Rychle se zvyšující úroveň znečištění plasty představuje vážný globální problém životního prostředí, který negativně ovlivňuje environmentální, sociální, ekonomický i zdravotní rozměr udržitelného rozvoje.
Očekává se, že lidstvo jen v letošním roce (2024) spotřebuje přes 500 milionů tun plastů, přičemž velký podíl tohoto použitého plastu se rychle stane 400 miliony tun plastového odpadu.
Podle běžného scénáře a bez naléhavých opatření a nezbytných zásahů by se celosvětový plastový odpad mohl téměř ztrojnásobit a do roku 2060 by mohl dosáhnout přibližně 1,2 miliardy tun.

Mezivládní vyjednávací výbor pro znečištění plasty
UN environment programme

Zálohování

Zavedení zálohování plastových lahví a hliníkových plechovek nabízí účinou možnost, jak snížit množství plastového odpadu. Týká se odpadu vybraného včetně tříděného i toho, který zůstává ve volné krajině. Česko se může inspirovat od 16 evropských zemí, kde zálohování již v tuto chvíli plně funguje. Například Slovensko zavedlo zálohování 1. ledna 2022 a během dvou let díky němu došlo k návratu více než 2 miliard nápojových obalů (23).

V Česku zákon o zálohování prošel poslaneckou sněmovnou a míří do senátu. Systém zálohování by měl podle něj odstartovat v roce 2026.

Princip zálohování je stejný jako u skleněných lahví. Při nákupu se k obalu přičte záloha (4 Kč), kterou zákazník obdrží zpět při jeho vrácení. Zálohovací systém by měl přinést hned několik výhod do oblasti předcházení vzniku odpadu.

Zálohování nápojových PET lahví a plechovek by mělo přinést:

snížení dopadu nápojových obalů na životní prostředí o 28 %
snížení množství odpadků v ulicích i v přírodě o více než 90 %
vysbírání o 20 % více PET lahví a o 60 % více plechovek – více než současný systém sběru
splnění recyklačních cílů EU
zajištění toho, že se PET lahve a plechovky začnou konečně cirkulárně recyklovat
uvolnění místa v přeplňených žlutých a šedých kontejnerech

zálohujme.cz

Přečti si celý seriál o bioplastech:

Zdroje:

Plastics—the facts 2019. An analysis of European plastics production, demand and waste data
GEYER, Roland; JAMBECK, Jenna R.; LAW, Kara Lavender. Production, use, and fate of all plastics ever made. Science advances, 2017, 3.7: e1700782.
COX, Kieran D., et al. Human consumption of microplastics. Environmental science & technology, 2019, 53.12: 7068-7074.
FREDI, Giulia; DORIGATO, Andrea. Recycling of bioplastic waste: A review. Advanced industrial and engineering polymer research, 2021, 4.3: 159-177.
LACKNER, Maximilian; MUKHERJEE, Anindya; KOLLER, Martin. What Are “Bioplastics”? Defining Renewability, Biosynthesis, Biodegradability, and Biocompatibility. Polymers, 2023, 15.24: 4695
ATIWESH, Ghada, et al. Environmental impact of bioplastic use: A review. Heliyon, 2021, 7.9.
CENSI, Valentina, et al. Bioplastics: A new analytical challenge. Frontiers in Chemistry, 2022, 10: 971792.
CHATTERJEE, Arnab; KHAN, Sumitava. Bioplastics: A Sustainable and Environment-Friendly Alternative to Plastics. World Journal of Environmental Biosciences, 2022, 11.4-2022: 16-19.
https://bioplasticseurope.eu/media/pages/policy-framework/5be43f5eda-1708592622/d5.4_policy-brief_bioplastics-europe_v.1.0.pdf
https://docs.european-bioplastics.org/publications/bp/EUBP_BP_En_13432.pdf
https://en.tuv.at/ok-compost-home-en/
Directive (EU) 2008/98/EC of the European Parliament and of the Council of 19 November 2008 on Waste (2008)
https://zerowasters.cz/o-zero-waste/
https://www.european-bioplastics.org/policy/
https://www.european-bioplastics.org/policy/single-use-plastics-directive/
https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_20210125-konec-zbytecnych-plastovych-odpadu-se-blizi-Vlada-schvalila-navrh-zakona/$FILE/MZP_zakon_o_jednorazovych_plastech.pdf
https://cdn.standards.iteh.ai/samples/111484/a48ea5f4ee5f40cb9e9806f031f7fa3f/ASTM-D7611-D7611M-21.pdf
https://www.trideniodpadu.cz/bioplasty
https://www.therecycler.com/posts/orgaworld-turns-waste-into-plastics/
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2022-243
https://www.globalplastictreaty.com/treaty
https://www.plastjepast.cz/#intro-modal
https://slovenskozalohuje.sk/blog/slovaci-su-rekorderi-v-zalohovani/

Článek vznikl díky podpoře

Článek Legislativa (bio)plastů se nejdříve objevil na Zerowasters.

Zákaz jednorázových plastů není priorita?

WASTEmANKA — Thu, 01 Jul 2021 12:47:08 +0000

Poslanci nestihli včas projednat zákon zakazující jednorázové plasty.

Mediální pozornost již několik let získává slibovaný zákaz jednorázových plastů (zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí) na základě směrnice EU z roku 2019. Ano čtete správně – slibovaný. Přestože je od EU jasně stanovený termín transpozice do zákonů naší země, přestože vláda předložila zákon 12.2.2021 a přestože má zákon uvedenou účinnost od 1. 7. 2021, tak Poslanecká sněmovna ČR od února zákon neprojednala – a to ani jedno čtení!

V samotném zákoně je uvedeno co se stane, když nedojde k přijetí zákona do 3. 7. 2021, cituji:

”Transpozice směrnice 2019/904 do vnitrostátního právního řádu je povinností České republiky jako členského státu EU. Nepřijetí navrhované právní úpravy by tak vedlo k zahájení řízení o porušení unijního práva (tzv. infringementové řízení) vůči České republice ze strany Komise, což by mohlo vést až k uložení finančních sankcí pro Českou republiku.”

Raději nekomentuji, stydím se za své zákonodárce a v duchu je omlouvám problémy s koronavirem. Chcete-li se přesvědčit na vlastní oči, zde najdete text navrhovaného zákona a hlavně můžete sledovat stav legislativního postupu.

Pojďme odhlédnout od času, který potřebuje ČR ke splnění svých povinností a připomenout si, co vlastně má zákon přinést. Dovolím si ještě jednu citaci, jelikož mi přijde, že obsahuje zajímavé údaje:

“Navrhovaný zákon prosazuje principy oběhového hospodářství, které před výrobky na jedno použití upřednostňuje opětovně použitelné výrobky a cílí na omezení množství vzniklých odpadů.
Znečišťování moří a oceánů plastovým odpadem má přeshraniční povahu a je rostoucím celosvětovým problémem. Je důležité, aby vývoz plastového odpadu z EU, včetně České republiky, nevedl k nárůstu znečištění moří a oceánů odpadem v jiných částech světa.”

Nevím jak Vám, ale mně z této formulace vyplývá, že vývoz plastového odpadu z ČR do teď vedl k nárůstu znečištění moří a oceánů. No tušila jsem to…

Zákaz prodeje se tedy týká jednorázových nerecyklovatelných (nebo těžko recyklovatelných) plastových výrobků, které byly vybrány na základě analýzy znečištění moří – tvoří přibližně 70 % mořského odpadu. Konkrétně se jedná o tyto:

jednorázové plastové příbory (vidličky, nože, lžíce, jídelní hůlky)
jednorázové plastové talíře
plastová brčka
plastové vatové tyčinky
plastové tyčky k balónkům
produkty z oxo-rozložitelných plastů
jednorázové plastové nádoby na potraviny (např. obaly rychlého občerstvení) a nádoby na potraviny a nápoje vyrobené z expandovaného polystyrenu.

Jednorázové plasty a zero waste?

Vzhledem k tomu, že ve společnosti téma již nějakou dobu rezonuje, tak někteří obchodníci už jednorázové plasty nahradili. Možná jste první vlaštovky anoncované změny zaznamenal i vy. Já jsem třeba nedávno dostala v komunitní zahradě limonádu s těstovinovým (jedlým) brčkem a hned jsem si říkala, aha, tady už jsou připraveni… super. Také jsem četla stížnosti lidí na papírová brčka, která nově dávají k nápojům v nejmenovaném fastfoodu.

Ano já vím, že zero waste a fast food k sobě mají hoooodně daleko. V ideálním případě si nosíte svoje kovová brčka, krabičky na jídlo, příbory i znovupoužitelnou láhev na pití, takže vlastně si můžete myslet, proč by Vás nějaký zákaz měl zajímat? Vy jste si přece škodlivost jednorázových plastů uvědomili už dávno a nahradili je znovupoužitelnými, k přírodě šetrnými produkty.

Jenže je tu celá řada lidí, kteří si to ještě neuvědomili a mě opravdu zajímá, co budou obchodníci nabízet jim – těm méně připraveným. Co masově nahradí plastové jednorázové produkty? Půjde o opravdu ekologické produkty, nebo se bude jednat jenom o trochu menší “zlo”?

Zákonný zákaz je silný signál, který bude mít potenciál výrazně zredukovat jednorázový plastový odpad, popostrčit redukci odpadu na nový level v myslích mnoha lidí- doufám, že v tom pozitivním smyslu slova.

Podnikatelská příležitost pro nadšence

Legislativní zákaz EU vyburcoval některé české nadšence, kteří ohlášené změny pojali jako výzvu k podnikání, a během několika let vybudovali značku, která již teď roste a s platností zákona má potenciál růst ještě lépe.

Mám na mysli například značky REkrabička, ReFork, Steeblo, Yony a We-Straw, podrobněji se o nich dočtete v jednotlivých sekcích produktů, které vyrábí.

Co masově nahradí jednorázové plasty?

Jednorázové plastové příbory (vidličky, nože, lžíce, jídelní hůlky) nahradí příbory vyrobené ze dřeva, kompostovatelného bioplastu (CPLA, PLA) a/nebo dřevoplastu (WPC).

Setík dřevěných příborů od české značky Steeblo určitě zaujme každého, kdo si chce nosit svůj vlastní příbor a nechce cinkat kovem, ale s cenou 129,- Kč za kus je masivně ve stáncích a na festivalech nabízet určitě nebudou. Jednorázové dřevěné příbory mají řadu nevýhod: nejsou úplně funkční – lžíce je mělká a jejich cena je pořád dost vysoká (přes 1,- Kč za kus catershop.cz, pod 1,- Kč We-Straw).

S elegantním ”jednorázovým” řešením přichází česká firma ReFork se svými příbory z dřevní moučky, škrobu a minerálů. Jsou plně kompostovatelné a přitom se na jejich výrobu zpracovává odpad ze dřevařského průmyslu. Zároveň jsou teplotně odolné, až 100°C, nevýhodou je opět cena. která se pohybuje kolem cca 4,50 Kč za kus, což bohužel pořád nemůže konkurovat dřevoplastu (0,50 Kč), či bioplastu (0,70 Kč za kus, ecofol.cz).

Bioplastové příbory jsou zdravotně nezávadné, vyrobené z kukuřičného škrobu, vypadají jako ty plastové z ropy, ale mají jiné vlastnosti. Jsou kompostovatelné, obecně nejsou stabilní při vyšších teplotách. PLA aneb kyselina polymléčná (polylactic acid) vydrží jen 45°C a vylepšený materiál CPLA až 93°C, proto nejsou vhodné do mikrovlnné trouby ani do horkých nápojů.

Dřevoplast je kombinace dřevní drtě a plastu z ropy. Jedná se o stejný materiál (WPC), ze kterého se vyrábí terasová prkna. WPC je tepelně odolné, opakovaně použitelné, není kompostovatelné ani recyklovatelné, jeho nesmírnou výhodou je nízká cena. Příbory z dřevoplastu mají v názvu EKO, z hlediska odpadů jsou nejméně EKO variantou ze všech.

Možností jsou i jedlé příbory ze směsi cereálních mouček pečené ve formách, vyrábí se v Indii a nabízí je například jedlenadobi.cz. Je určeno i pro vegany, ale obsahuje lepek. Vzhledem k ceně (119,- Kč/10 kusů) a uhlíkové stopě se mi moc nezamlouvá. Ani mě neláká představa jíst příbor, přijatelnější je jedlé míchátko do nápoje, nebo malá jedlá lžička na zmrzlinu.

Jednorázové plastové talíře nahradí talíře vyrobené z papíru, nebo z bagasy – zbytku po výrobě cukrové třtiny. Oba materiály jsou cenově srovnatelné (kolem 1,- Kč za kus, ecofol.cz), ale bagasa má lepší vlastnosti co se týče odolnosti proti teplu a pevnosti.

Plastová brčka

Asi nejvíce mediálně a ve společnosti řešená jsou brčka. V ČR se jejich spotřeba odhaduje na 300 miliónů kusů za rok, což je přes 820 tisíc za den. Materiálů, ze kterých se vyrábějí neplastová brčka je mnoho, kromě již zmíněných kovových a těstovinových se jedná o slámu, bambus, bioplast, sklo, rýži a silikon. Srovnání vlastností nabízí následující tabulka, která je ochutnávkou z připravovaného e-booku, kde rozebírám jednotlivé materiály a jejich výhody a nevýhody podrobněji.

Skleněná a kovová brčka vyrábí více českých firem, například Steeblo, Bamboolik a Yoni. Cena vychází pod 100 kč za kus. Oba materiály jsou vhodné k dlouhodobému používání díky štetečku, kterým se snadno čistí, dají se dokonce mýt v myčce.

Z jednorázových produktů mají nejlepší kombinaci vlastností slámky, vyrábí je česká firma We-Straw a jejich cena je přibližně 2 Kč za kus. Levněji vychází brčko z bioplastu (PLA). PLA se však může zkroutit, začít prosakovat nebo dokonce začít hořet.

Plastové vatové tyčinky

Vatové tyčinky na čištění uší jsou jedním z příkladů, kde už nastalo mnoho změn. Na trhu i v běžných drogeriích jsou k dostání tyčinky na čištění uší s papírovým držátkem a bavlněnými/biobavlněnými koncovkami. Méně často se využívá bambusová tyčka, nebo dřevěná, kterou nabízí například česká firma We-Straw. Ekologické náhrady jsou funkčně srovnatelné, dokonce bych řekla i lepší než plastové tyčky (z těch často koncovka sjela, nebo se plast ohnul). Zajímavé jsou ceny. Zatímco v ekologicky zaměřených obchodech začíná cena biobavlněných tyčinek v papírové krabičce na 80,- Kč za 200 kusů, v drogeriích lze zakoupit shodně označený výrobek (odlišný výrobce) za 30,- Kč.

Na trhu existuje i možnost opakovaně použitelných (omývatelných) tyčinek na čištění uší, například Endles od Econea, což je sada v dřevěném pouzdru za 189,- Kč. Přiznám se, že tento zero-waste produkt ještě nepoužívám a díky tomuto článku začnu.

Plastové tyčky k balónkům

Sekce, která mě nejvíce udivuje. Všimli jste si, že v drogeriích už nenabízí balónky na tyčkách? Nevím, zda někomu chybí, já jsem si s nimy během posledních deseti let zažila spíš krušnější chvilky – opakovaně se mi stalo, že balónek unesl vítr na vozovku a ratolest za ním směle běžela.

Jako náhradu jsem zatím viděla nabízet tyčky z bioplastu na balonky.cz, jinak si umím představit i bambusové. Myslím si však, že tento produkt spíše postupně vymizí než by byl nějak masově nahrazován.

Produkty z oxo-rozložitelných plastů

Desítky let se u nás používaly sáčky na potraviny nebo plastové nákupní tašky, které svým označením – 100% rozložitelné – mohly mást veřejnost, že jde o ekologický materiál, který je kompostovatelný a šetrný k přírodě. Jednalo se však o plasty vyrobené z neobnovitelných zdrojů (PE) s aditivy, které obsahují těžké kovy (např. nikl a kobalt). Tyto plasty byly vytvořeny v době, kdy se ještě mnoho nevědělo o mikroplastech a tak se zdálo jako dobrý nápad vyrobit plasty, které se rozkládají rychleji. Jejich rozklad je více/méně chemický – rozkládají se za přítomnosti UV a kyslíku – proto oxo-rozložitelné plasty.

Již několik let jsou oxo-plasty na ústupu, místo nich si můžete pořídit (pokud potřebujete) pytle na odpad z kukuřičného škrobu. Igelitky už většina lidí vyměnila za znovupoužitelné látkové tašky. Igelitové sáčky však stále zůstávají problémem. Asi taky čekají na svůj zákaz. Na téma možností ekologických náhrad igelitových sáčků nabízím e-book zdarma ke stažení.

Obaly na jídlo "s sebou"

Jednorázové plastové nádoby na potraviny (např. obaly rychlého občerstvení) a nádoby na potraviny a nápoje vyrobené z expandovaného polystyrenu by si zasloužily dostat mnohem více pozornosti než brčka, jelikož:

polystyren má z plastů nejdelší dobu rozkladu – 10 000 let a více
krabičky na obědy jsou nerecyklovatelné (narozdíl od silnovrstvého polystyrenu)
v ČR jde o nejčastěji používaný typ balení jídel

V době pandemie jsem cíleně podporovala své oblíbené restaurace, aby měly šanci “přežít”. Často se jednalo o nákup pro celou rodinu (4-5 jídel), na který jsem si nosila znovupoužitelné krabičky. Byla jsem mile překvapena přístupem restaurací, nikdo mi z hygienických důvodů mé obaly neodmítl a některé podniky již začaly používat kompostovatelné krabičky – tedy papír potažený PLA. Nicméně i tak jsem na ulicích viděla mnoho lidí, kteří bezstarostně nesli svůj oběd v polystyrenu, až mi z toho bylo fakt smutno.

Polystyren může nahradit buď zmiňovaný papír/PLA, nebo u talířů zmíněná bagasa. Krabičky z bagasy jsou odolné proti vodě, tukům, řezům a nepromastí se. Navíc jsou příjemné na dotek, teplem se nedeformují, jsou kompostovatelné a jejich cena se pohybuje kolem 7 Kč za kus. Dalšími přírodními materiály, ze kterých se vyrábějí nádoby na jídlo jsou palmový list a dýha. U PLA je diskutabilní kompostovatelnost, která v řadě testů dopadla špatně. Ze srovnávacího testu kompostovatelnosti PLA a bagasy vychází bagasa mnohem lépe (prakticky jako papír).

V souvislosti s balením jídla bych ráda zmínila českou firmu REkrabička a Otoč kelímek, které zrealizovala myšlenku vratných obalů od jídel. Na stránkách Rekrabičky lze najít mapu restaurací, kde je možné si nechat jídlo zabalit vratné krabičky. Za REkrabičku zaplatíte vratnou zálohu 80,- Kč a vrátíte ji u kteréhokoliv partnera, nebo ji používáte stále dokola (necháte si ji zase naplnit).

Co se stane po 1. červenci 2021?

Jak jsem konstatovala v úvodu, zákon zatím nebude. Ale i tak jednou platit začne a stále více lidí bude používat kompostovatelné, nebo opakovaně použitelné obaly na úkor těch jednorázových plastových. Více lidí se bude chovat zodpovědněji a udržitelněji.

Author:

WASTEmANKA

Podpořte udržitelný svět!

Umožňujeme lidem trvalý, bezplatný a snadný přístup k informacím o zero waste. Děkujeme, že podporujete naši práci.

Článek Zákaz jednorázových plastů není priorita? se nejdříve objevil na Zerowasters.