Mílo, začněme tím, že se pokusíte popsat, jak vypadá konvenční pěstování květin na plantážích a jaké jsou jeho klíčové problémy.

Většina květin na českém trhu pochází ze zemí globálního jihu, např. z Keni nebo Ekvádoru. Jejich nízká cena je vykoupena otřesnými pracovními podmínkami dělníků. Můžete si být jisti, že z ceny, kterou za květiny zaplatíte, jde jen zlomek těm, kteří květiny vypěstovali. Produkce květin je také spojena s rozsáhlým poškozováním přírody a bezohledným využíváním přírodních zdrojů. Pěstírny totiž velmi často zamořují okolí hnojivy a pesticidy. Na závlahu květin se spotřebuje obrovské množství vody, které se pak nedostává na místní obyvatele. Krom toho, krásky v obchodě nejsou jen nadupané zbytky pesticidů, ale jsou ošetřené například i speciálními postřiky, aby déle vydržely.

Vám se dlouhodobě daří pěstovat květiny a vyhýbat se všem výše uvedeným problémům. Umíte si v našich podmínkách poradit dokonce i se sezónností a nabízíte lokální kytice i v zimě. Má to nějaká omezení nebo úskalí?

Já jsem od začátku chtěla nabízet české ekologicky pěstované květiny jako jinou možnost pro lidi, kterým záleží na tom, jak se zachází s půdou, krajinou, ale i na pracovních podmínkách. Těší mě, že se to povedlo a skvělé je, že za ty roky se tu objevilo mnoho dalších nadšených pěstitelů. Ale upřímně, není to tedy vůbec romantická vílí procházka… Musíme se hodně otáčet, abychom se uživili. Za každou kytkou je mnoho práce od semínka až po uvázání kytice. Každou kytku vezme do ruky několik lidí, než se dostane k zákazníkovi. Stále ještě narážíme na mnoho předsudků a neznalosti. Například si lidí často myslí, že květiny sbíráme někde na louce, nebo nechápou, že nemůžou mít cenu jako někde v marketu. Od začátku tedy tak trochu děláme i osvětu na toto téma. 

Naštěstí nám ale většina ohlasů spíše dodává motivaci a lidé jsou květinami, které pěstujeme, nadšení. A snad kromě krásy kytic oceňují i to, že dáváme smysluplnou práci místním lidem, pečujeme o krajinu a zúrodňujeme půdu.