Uhlíková daň za exotiku

Dovozové potraviny nejsou jen o emisích z dopravy. Aby surovina přežila cestu přes oceán a týdny v kamionech, musí být podrobena agresivnímu zacházení, které ji v podstatě „umrtví“:

• Předčasná sklizeň: Plody se sbírají nezralé, což zastavuje přirozený proces tvorby vitamínů a chuti. Rostlina nestihne do plodu „napumpovat“ klíčové živiny, které vznikají až v poslední fázi zrání na slunci.
  
  
• Chemický koktejl: Konzervanty a fungicidy jsou nezbytné, aby jídlo během cesty nepodlehlo hnilobě. Často se používají vosky a syntetické postřiky, které běžným omytím neodstraníte.
  
  
• Umělé probuzení: Cestou v kontejnerech ovoce „spí“ v řízené atmosféře. Před vstupem na pulty je pak šokově probuzeno etylénem, aby získalo barvu. Výsledkem je sice červené rajče, které má ale uvnitř stále strukturu a chuť nezralého plodu.
  
  
• Energetická náročnost: Chladicí řetězce spotřebují obrovské množství elektřiny jen proto, aby udržely iluzi čerstvosti pro oko návštěvníka.

Výsledkem je jídlo, které sice vypadá dobře na Instagramu, ale nutričně a ekologicky je prázdné. Podle studie v časopise Nature Food tvoří doprava potravin až 19 % celkových emisí v potravinovém systému. Doprava 1 kg ovoce letadlem vyprodukuje až 50x více emisí než doprava kamionem na krátkou vzdálenost (Zdroj: Li, M., et al., 2022).

Skrytá vodní stopa a plýtvání

Avokádo je miláčkem cateringů, ale jeho cena pro planetu je extrémní. Na vypěstování jednoho kilogramu avokáda je potřeba v průměru 2 000 litrů vody, což v oblastech jako Chile nebo Mexiko vede k vysychání celých říčních koryt a kolapsu lokálních ekosystémů. 

Pro srovnání: na 1 kg českých jablek se spotřebuje cca 700 litrů vody, většinou z přirozených srážek (Zdroj: WFN Assessment). Tento „vývoz vody“ z vyprahlých regionů do bohatších částí světa vytváří etický dluh, který žádná bio-nálepka nesmaže. 

Problémem není jen objem vody, ale i fakt, že monokulturní pěstování exotických plodin drancuje půdu natolik, že ztrácí schopnost jakoukoli vlhkost udržet. 

K tomu si připočtěte fakt, že na akcích se průměrně vyhodí 15–20 % připraveného jídla. Potravinový odpad je tak třetím největším emitentem skleníkových plynů na světě, hned po USA a Číně (Zdroj: FAO).

Když skončí avokádo v koši, nevyhazujete jen zbytek svačiny, ale i tisíce litrů vody a tuny spálené nafty použité na jeho dopravu. Na skládkách se navíc toto jídlo bez přístupu vzduchu rozkládá za vzniku metanu, který je pro oteplování planety mnohem nebezpečnější než oxid uhličitý. 

Paradox českých rautů tak vrcholí: dovážíme náročné suroviny přes půl světa, abychom z nich pětinu rovnou spláchli do odpadu. Každý vyhozený talíř exotického pokrmu je tak v podstatě malou ekologickou havárií v přímém přenosu. 

Sousedovo jablko vs. Avokádo z Peru

V projektu Events Go Green pracujeme s daty, která mluví jasně. Uhlíková stopa lokálního sezónního jablka je zanedbatelná ve srovnání s importovaným avokádem. Pokud organizátor nahradí exotické suroviny lokálními alternativami – například pomazánkou z pečené dýně, sezónním ovocem či místními sýry – může snížit emise spojené s cateringem až o 60 %.

Cesta k udržitelnosti: Projekt Events Go Green

Mezinárodní tým expertů z Česka, Německa, Švédska a Maďarska v rámci projektu EGG spojil síly, aby pomohl organizátorům najít cestu z této logistické noční můry. Naším cílem je vytvořit metodiku, která usnadní plánování akcí tak, aby jejich dopad na planetu byl co nejmenší. Uvědomujeme si, že pořadatelé často čelí tlaku na nízkou cenu i estetiku, a proto jim chceme poskytnout oporu v datech. 

Checklist pro organizátory: Jak poznat „Greenwashing“ v cateringu?

Než vyjde náš kompletní manuál, ptejte se svého dodavatele na tyto věci a sledujte, jak moc jsou jeho odpovědi konkrétní: 

• „Je menu postavené na sezóně?“ Pokud vám v březnu nabízejí čerstvé jahody, v prosinci chřest nebo v lednu rajčata, nejsou udržitelní, i kdyby měli ubrusy z biobavlny a personál v recyklovaných zástěrách. Sezónnost je nejjednodušším testem upřímnosti. Opravdu zelený dodavatel vám místo dovozových borůvek v zimě nabídne dezert z uskladněných jablek nebo křížal.
• „Jak řešíte obaly a inventář?“ Udržitelnost nekončí u jídla. Zajímejte se, zda se catering vyhýbá jednorázovým plastům a individuálně baleným porcím cukru, smetany či dresinků. Preferujte ty, kteří využívají vratné obaly, sklo a klasické příbory, nebo alespoň certifikované kompostovatelné materiály, které mají zajištěnou následnou likvidaci. 
• „Odkud konkrétně jsou tyto suroviny?“ Odpověď „z tržnice“ nebo „od lokálních dodavatelů“ bez dalších podrobností nestačí. Chtějte znát jména konkrétních farem, mlýnů nebo pěstitelů v regionu. Skutečně udržitelný catering má tyto vztahy vybudované a rád se jimi pochlubí. Pokud dodavatel mlží, pravděpodobně nakupuje v nejbližším anonymním velkoskladu.
• „Co uděláte se zbytky?“ Profesionál musí mít jasný plán, jak předejít tomu, aby přebytky skončily v komunálním odpadu. Ptejte se na spolupráci s potravinovými bankami, projekty typu „nesnězeno“ nebo vlastní řešení v podobě průmyslového kompostéru. Důležité je také vědět, zda catering dokáže pracovat s dynamickým doplňováním bufetu, aby se na konci akce vyhazovalo co nejméně hotových pokrmů. 

Závěr

Lokální catering není o odpírání si dobrého jídla. Je to o návratu ke skutečné chuti a podpoře lidí, kteří pečují o naši krajinu. Sledujte vývoj našeho projektu. Společně můžeme dokázat, že i ty největší události mohou být v souladu s přírodou, aniž by ztratily na své prestiži či eleganci. Moderní gastronomie může být odvážná, kreativní a vizuálně úchvatná i s využitím čistě regionálních pokladů. Naším cílem je, aby se udržitelnost stala novým symbolem kvality, na který budou organizátoři i hosté právem hrdí. Budoucnost eventů je lokální, sezónní a především ohleduplná.

Mobilní aplikace EGG – Events Go Green: Digitální asistent pro zelené akce

Hlavní zbraní v našem arzenálu je chystaná mobilní aplikace Events Go Green. Zapomeňte na nudné seznamy úkolů nebo suchopárné příručky. Tato aplikace je inteligentní průvodce, který vás provede procesem ekologizace krok za krokem. Co všechno organizátorům (tedy i vám) nabídne?

• Devět tematických pilířů: Aplikace vás nenechá ve štychu v žádné oblasti – od dopravy a energií až po catering a námi probírané odpadové hospodářství.
• Znalosti bez „greenwashingu“: Součástí je rozsáhlá databáze, která vám pomůže prokouknout falešné eko-sliby a vybrat si řešení, která skutečně fungují.
• 360+ ověřených dodavatelů: Přímo v kapse budete mít seznam stovek prověřených poskytovatelů služeb napříč Evropou, kteří to s planetou myslí vážně.
• Zkrácený manuál pro praxi: Pokud nejste fanoušky dlouhého čtení, máme pro vás připravený čtyřicetistránkový koncentrát těch nejlepších rad, dostupný v pěti jazycích včetně češtiny.

1. M. Li a kol. , Globální potravinové míle představují téměř 20 % celkových emisí z potravinového systému, Nat. Food (2022)
2. H. Ritchie a kol. , Potraviny: emise skleníkových plynů v celém dodavatelském řetězci, Náš svět v datech (2020)
3. K. Smetana a kol. , Udržitelnost rostlinných jídel: Srovnávací LCA místních a dovážených surovin, Int. J. Life Cycle Assess. (2021)
4. MJ Sommaruga a kol. , Uhlíková stopa exotického ovoce: avokádo a mango z Chile do Evropy, J. Clean. Prod. (2021)
5. A. Magwaza a kol. , Vliv faktorů před sklizní a po sklizni na vnitřní kvalitu plodů, J. Sci. Food Agric. (2020)
6. V. Sommano a kol. , Bioaktivní sloučeniny a antioxidační aktivita v tropickém ovoci během posklizňového zrání, Front. Plant Sci. (2022)
7. S. Levi a kol. , Vysoká vodní stopa produkce avokáda v oblastech s nedostatkem vody, J. Environ. Manage. (2019)
8. P. Stoessel a kol. , Inventář životního cyklu a uhlíková a vodní stopa ovoce a zeleniny, Světová databáze LCA potravin (2012)
9. J. Poore a kol. , Snižování dopadů potravin na životní prostředí prostřednictvím výrobců a spotřebitelů, Science (2018)
10. ZG Temitope a kol. , Vliv ethylenu a umělého zrání na kvalitu ovoce a lidské zdraví, Int. Food Res. J. (2019)
11. G. Zinta a kol. , Dálkový transport minerálních prvků z půdy do semen v důsledku klimatických změn ovlivňuje nutriční kvalitu plodin, Plant Cell Environ. (2026)
12. BSSJ Cakar a kol. , Dopad logistiky chladírenského řetězce potravin na životní prostředí: Systematický přehled výzev a adaptačních strategií, Sustain. Prod. Consum. (2020)
13. M. Li a kol. , Výběr modelu chladírenské logistiky na základě uhlíkové stopy ovoce a zeleniny, J. Clean. Prod. (2022)
14. J. Poore a kol. , Snižování dopadů potravin na životní prostředí prostřednictvím výrobců a spotřebitelů, Science (2018)
15. VS Sommano a kol. , Bioaktivní sloučeniny a antioxidační aktivita v tropickém ovoci během posklizňového zrání, Front. Plant Sci. (2022)

Článek Gastronomický paradox: Proč na českých akcích jíme „mrtvé“ jídlo z druhého konce světa? se nejdříve objevil na Zerowasters.

 

Kolik odpadu vyprodukuje obyčejný každodenní návyk? Třeba káva s sebou. Jeden jednorázový kelímek každý den znamená za rok stovky vyhozených obalů. Právě podobné zdánlivé drobnosti ukazují, že cesta k udržitelnějšímu fungování začíná v jednom bodě. A tím je vzniku odpadu nejlépe úplně předejít.

„Ve Skupině ČEZ proto vnímáme odpady jako cenný zdroj, nikoliv jako nežádoucí vedlejší produkt. Při nakládání s nimi uplatňujeme principy oběhového hospodářství, které upřednostňují prevenci vzniku odpadu, jeho opětovné využití, recyklaci a další formy materiálového nebo energetického využití,“ říká ředitelka útvaru ESG Skupiny ČEZ Zuzana Šillerová.

Praktickým příkladem může být pilotní projekt vratných kelímků v kavárně pražské centrály ČEZ. Princip je jednoduchý: místo jednorázového obalu dostane zákazník odolný kelímek, který po použití vrátí zpět do oběhu. Jeden takový kelímek zvládne více než tisíc mycích cyklů, a může tak nahradit stovky jednorázových alternativ. Právě podobná řešení ukazují, že skutečně účinná opatření nemusí být složitá. Stačí změnit zažitý způsob fungování.

„Stejnou filozofii uplatňujeme i v dalších oblastech. Ve výrobních provozech hledáme cesty k efektivnímu využívání vedlejších energetických produktů a podporujeme další materiálové využití odpadů. V kancelářském prostředí klademe důraz na třídění, digitalizaci a omezování zbytečné spotřeby materiálů. Při organizaci akcí se snažíme omezovat jednorázové produkty a podporovat principy udržitelného event managementu,“ dodává Šillerová.

„Do budoucna chceme dále rozvíjet principy cirkulární ekonomiky napříč celou Skupinou ČEZ. Zaměříme se na předcházení vzniku odpadů, zvyšování míry jejich využití a efektivnější hospodaření se zdroji ve všech oblastech našeho podnikání. Věříme totiž, že nejlepším odpadem je ten, který vůbec nevznikne. A že i zdánlivě nenápadné kroky, jako je výměna jednorázového kelímku za vratný, mohou být součástí velké změny,“ uzavírá ředitelka ESG v ČEZ Zuzana Šillerová.

Většina odpadů velké energetické společnosti je spojená s významnými materiálovými toky (zejména paliva) a vzniká ve výrobních provozech. Naše zkušenosti ukazují, že dlouhodobé změny začíná u každodenních návyků. Proto podporujeme nejen velká technologická řešení (např. selektivní demolice vysloužilých uhelných elektráren nebo ZEVO Mělník), ale i drobné praktické kroky zaměstnanců a zákazníků vedoucí k omezení vzniku odpadu.

Článek Nejlepší odpad je ten, který nevznikne. I malá změna může přinést velký rozdíl se nejdříve objevil na Zerowasters.

Dohraje poslední písnička,  dozní poslední akord a areálem se prožene vlna potlesku. Pak se ale rozsvítí světla a místo euforie přijde facka realitou. „Moře plastu.“ Pokud jste někdy po koncertě zůstali v areálu o pár minut déle – možná v naději na setkání s kapelou nebo prostě proto, že se vám nechtělo do davu u východu –  znáte ten obraz: tisíce pošlapaných jednorázových kelímků, které se lesknou v ranním slunci jako pomník naší pohodlnosti. Ten plast, který v ruce strávil sotva dvacet minut se teď pod našima nohama změnil v neprostupný koberec.

Statistika je neúprosná. Na průměrném evropském koncertě pro 20 000 lidí se za jediný večer spotřebuje a vyhodí přes 40 000 kelímků. To jsou desítky tun odpadu, které vznikly během pár hodin euforie. Jenže tohle není jen estetický problém nebo nepříjemný pohled pro úklidovou četu.  Je to systémové selhání, které v projektu Events Go Green hodláme řešit. 

Více se dozvíte o projektu

• Špinavý plast se nerecykluje: Kelímek od piva nebo slazené limonády, který se hodiny válel v prachu, blátě a zbytcích jídla, je pro běžnou recyklační linku kontaminovaný odpad. Náklady na jeho čištění jsou tak vysoké, že se ekonomicky nevyplatí. Výsledek? Většina těchto „recyklovatelných“ kelímků končí v lepším případě ve spalovně, v tom horším na skládce.

 

• Bioplast (PLA) není spása: Materiál PLA (kyselina mléčná) je největším lákadlem pro „zelené“ svědomí. Problém je v tom, že slovo „biologicky rozložitelný“ neznamená, že se kelímek rozpadne v trávě za pódiem. Aby se tento plast skutečně rozložil, potřebuje specifické podmínky průmyslové kompostárny – stabilní vysoké teploty a přesnou vlhkost. Na běžné skládce nebo v lese vydrží skoro stejně dlouho jako klasický plast z ropy.

• Matoucí etiketa jako nepřítel recyklace: PLA kelímky jsou navíc noční můrou pro třídicí linky. Návštěvník, veden dobrým úmyslem, hodí „bio-kelímek“ do žlutého kontejneru. Tam se ale PLA smíchá s běžným PETem a kvůli odlišnému chemickému složení dokáže znehodnotit celou várku materiálu určeného k recyklaci. Místo pomoci tak paradoxně celý proces recyklace sabotuje.

Nečekejte na ostaní“, začněte u svého stolu

Udržitelnost v eventech už nesmí být vnímána jako experiment pár ekologických nadšenců. Měl by to být standard. Představa, že jeden člověk nebo jedna malá akce nic nezmění, je ten největší mýtus, který musíme zbourat. Každý kelímek, který se díky vám nepromění v odpad, je malým vítězstvím nad lhostejností.  Digitální aplikace, kterou s Events Go Green přinášíme, má za cíl jediné: aby po vašem dalším setkání zbyla jen dobrá fotka a čisté svědomí.

Sledujte náš web a sociální sítě, kde vás budeme informovat  přípravách na spuštění aplikace. Společně vymažeme slovo „odpad“ ze slovníku společenských akcí.

Článek Kelímková apokalypsa: Proč i malý koncert zanechá stopu na stovky let? se nejdříve objevil na Zerowasters.

Co se přihodilo, že Fénix jménem Bezobalu shořel a nový se jménem Zerowasters se zrodil?

Bezobalu spoluzaložilo společnost Nekonzum s.r.o, která vedla a spravovala tři největší pražské bezobalové obchody Bezobalu. Neziskovka stále šířila osvětu v zero waste a předávala know how, jak takové obchody založit. Proto, aby pražské obchody Bezobalu mohly vzniknout, požádaly své podporovatele a zero waste komunitu o dary pro otevření první samoobslužné prodejny na Hradčanské. Prodejna se těšila velkému úspěchu a tak Nekonzum s.r.o během dalších dvou let otevřel další dva obchody na Radhošťské a na Florenci. Ty byly vybudovány opět za pomoci našich zákazníků a fanoušků, ale tentokrát formou investic skrze platformu Fundlift. Pro uzavření smlouvy s investory bylo potřeba Nekonzumu s.r.o ručit a jelikož Bezobalu z.ú. tvořila s obchody jeden tým, bylo nasnadě, že tuto ručitelskou smlouvu Bezobalu Nekonzumu poskytne.

Po čase se neziskovka Bezobalu rozrůstala ve svých vizích a plánech a chtěla se věnovat nejen podpoře bezobalového nakupování, ale i širokému spektru možností udržitelného života a vzdělávání v této oblasti. Vzhledem k tomu, že Nekonzum nebyl schopen ze svého zisku přispívat na osvětové aktivity neziskovce Bezobalu tak, jak bylo původní vizí, bylo přirozené, že se neziskovka musela postarat o své financování sama a najít si vlastní cestu, jak zajistit finance pro realizaci vlastních aktivit. 

Dlouhotrvající a vyčerpávající neshody vyústily v rozhodnutí opustit místo partnera Nekonzumu a spolupráci pod značkou Bezobalu. Rozhodli jsme se přenechat obchodům k využívání značku Bezobalu a naše vlastní aktivity jsme začali od června 2022 realizovat pod novou značkou Zerowasters.

S radostí, avšak bez finančního zajištění jsme se zkušeným a sehraným týmem vybudovali nový živý brand Zerowasters. Díky závazkům, které jsme chtěli dokončit jsme ale nadále právně zůstali pod neziskovkou Bezobalu z.ú. Výhodné to bylo i v tom, že jsme mohli navazovat na naší historii a jméno, což nám dovolovalo žádat o granty na osvětovou činnost.

Podpořte udržitelný svět!

Umožňujeme lidem trvalý, bezplatný a snadný přístup k informacím o zero waste. Děkujeme, že podporujete naši práci.

 

Článek Příběh Zerowasters se nejdříve objevil na Zerowasters.